FAQ
Česká republika - Daňové přiznání

Zadejte, co hledáte.

Můžete je vyhledat pomocí jména nebo filtru níže.


Položek: 11
Bohužel jsme nic nenašli. Zkontrolujte si prosím gramatiku, zkuste zadat obecnější klíčové slovo či ho přeformulovat.
Daňové přiznání lze v České republice podat až 3 roky zpětně. Tříletá lhůta začíná běžet od konce lhůty pro podání řádného přiznání za dané zdaňovací období.

Co to znamená v praxi?

V roce 2025 můžete požádat o vratku na dani za následující roky:

  • Daňové přiznání za rok 2021 lze podat nejpozději do 1. dubna 2025 (resp. do 1. července 2025, pokud bylo uplatněno prodloužení lhůty).
  • Daňové přiznání za rok 2022 lze podat nejpozději do 1. dubna 2026 (resp. do 1. července 2026, při prodloužení lhůty).
  • Daňové přiznání za rok 2023 lze podat nejpozději do 1. dubna 2027 (resp. do 1. července 2027, při prodloužení lhůty).
Ano, pokud nepodáte daňové přiznání v zákonném termínu, hrozí vám pokuta za opožděné podání. Výše a vznik pokuty se řídí následujícími pravidly:

  1. Toleranční lhůta 5 pracovních dnů
    • Finanční úřad toleruje opožděné podání daňového přiznání, pokud jej podáte do 5 pracovních dnů po uplynutí řádné lhůty.
    • V této lhůtě vám nebude uložena žádná sankce.
  2. Pokuta za opožděné podání po 5 pracovních dnech
    • Pokud daňové přiznání podáte po více než 5 pracovních dnech od uplynutí lhůty, vzniká povinnost uhradit pokutu. Pokuta se počítá následovně:
      • 0,05 % z vyměřené daně za každý den prodlení, nejvýše však do 5 % z celkové daně.
      • 0,01 % z vykázané daňové ztráty za každý den prodlení, nejvýše však do 5 % z vykázané ztráty.
  3. Maximální pokuta
    • Maximální výše pokuty činí 300 000 Kč.
  4. Pokuta se neuplatní, pokud výše vypočtené pokuty nepřesáhne 1 000 Kč (a zároveň jste neměli povinnost podat přiznání z moci úřední).
Termín pro podání daňového přiznání za rok 2024 je:

  • do 1. dubna 2025 - v papírové formě,
  • do 2. května 2025 - v elektronické formě,
  • do 1. července 2025 - s daňovým specialistou.
V českém daňovém přiznání lze uplatnit slevy na dani (např. na poplatníka, manžela / manželku, invaliditu, ZTP), nezdanitelné části základu daně (např. úroky z hypotéky, dary, penzijní spoření, dlouhodobý investiční produkt, pojištění dlouhodobé péče) a daňové zvýhodnění na děti a další.

Více informací včetně příkladů najdete v našem článku o přehledu daňových slev a daňových zvýhodnění v roce 2024 a 2025.
K daňovému přiznání je nutné doložit např.:

  • Potvrzení o příjmech od zaměstnavatele (od každého zaměstnavatele, pokud jste měli více zaměstnání).
  • Dokumenty pro daňové zvýhodnění na děti (rodný list nebo potvrzení o studiu).
  • Potvrzení od penzijní instituce a pojišťovny (penzijní nebo životní pojištění).
  • Potvrzení o zaplacených úrocích z hypotéky od banky.
  • Čestné prohlášení druhého z manželů (pro odpočet na manžela / manželku).
  • Potvrzení o daru, darování krve / plazmy.

Přesný seznam dokumentů se liší podle uplatňovaných slev a odpočtů. Více informací najdete v našem článku.
Formulář Potvrzení o zdanitelných příjmech vydává zaměstnavatel zaměstnanci, který si nepožádal o roční zúčtování daně. Tento dokument obsahuje přehled ročních příjmů zaměstnance, odvedené zálohy na daň z příjmu a další údaje za předchozí kalendářní rok. Slouží jako podklad pro podání daňového přiznání, pokud zaměstnanec musí nebo chce přiznání podat sám.
Podání daňového přiznání se řídí dle § 38g zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále ZDP). Ten říká, že daňové přiznání musí podat každý poplatník daně, který:

  • má za rok 2024 příjem vyšší než 50 000 Kč a nejedná se o příjmy osvobozené od daně, příjmy, které nejsou předmětem daně a nebo příjmy, ze kterých je vybírána srážková daň (dle § 36 ZDP),
  • má souběh příjmů od více zaměstnavatelů (souběh zaměstnání a dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti) s výjimkou případů, kdy byl příjem zdaněn srážkovou daní,
  • má příjem ze zaměstnání (ze závislé činnosti dle § 6 ZDP) a k tomu jiné příjmy dle § 7 - 10 ZDP (z podnikání, z kapitálového majetku či ostatní příjmy) vyšší než 20 000 Kč,
  • vykazuje daňovou ztrátu.

Upozornění: U uvedených limitů, příjmů (50 000 Kč a 20 000 Kč) se jedná o částky v hrubé výši, ne o zisk.

A také při porušení různých podmínek:

  • Pokud člověk v minulosti využili daňové úlevy na životní pojištění či penzijní pojištění a připojištění a předčasně ho ukončil, je nutné tyto úlevy dodanit.
  • OSVČ v paušálním režimu porušil podmínky paušálního režimu.

Více informací o tom, kdo podávat nemusí a komu se to vyplatí, najdete v našem článku.
Vyplacení přeplatku závisí na způsobu vypořádání daní:

  • roční zúčtování - pokud zaměstnavatel provedl roční zúčtování, přeplatek bude vyplacen během dubna, ve výplatě za březen.
  • daňové přiznání - pokud bylo daňové přiznání podáno, finanční úřad ho zpracuje a vyplatí přeplatek maximálně do 30 dnů ode dne, který následuje po termínu pro podání daňového přiznání.
Daň je nutné uhradit nejpozději do termínu určeného k podání daňového přiznání, a to do:

  • 1. dubna 2025 - pokud bylo přiznání podáno v papírové formě,
  • 2. května 2025 - pokud bylo přiznání podáno v elektronické formě,
  • 1. července 2025 - pokud bylo přiznání podáno daňovým poradcem.
Formulář Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob je růžový tiskopis vydáván Finanční správou. Jde o formulář, který stanovuje způsob zdanění u zaměstnavatele. Na základě podepsaného formuláře zaměstnavatel sráží daň ze mzdy zaměstnance, přičemž zohlední slevy, které si poplatník uplatňuje.

Více informací o prohlášení najdete v článku na blogu.
Ano, garantujeme správnost výpočtu.

Při zjištění chyby ve výpočtu z naší strany vám vrátíme poplatek za zpracování přiznání.

Za chyby ve výpočtu zadáním nesprávných hodnot neneseme zodpovědnost. To znamená, že za správné vyplnění odpovídáte sami. Zkontrolujte si proto zadané hodnoty ještě před dokončením objednávky.