Ostatní příjmy § 10 - zdanění, příklady

Ostatní příjmy dle § 10: co je zdanitelné, kdy platí osvobození, jak uplatnit výdaje, kdy sráží daň plátce a kdy přiznáváte sami. Přehled prodeje majetku, investic, výher, darů i fondů, včetně konkrétních výpočtů. Časové testy, oznamovací povinnosti a osvobození.

1) Rozdělení příjmů

Ostatní příjmy, § 10 je víceméně zbytková kategorie příjmů, použije se pouze tehdy, nelze-li příjem podřadit pod § 6-9.

Od zvoleného druhu se odvíjí způsob zdanění, možnost uplatnění výdajů, případné osvobození i administrativní povinnosti. U řady příjmů dle § 10 se nejprve posuzují osvobození (zejména obecný limit 50 000 Kč ročně na jeden druh ostatního příjmu a zvláštní osvobození v § 4, např. u prodeje nemovitostí, cenných papírů či kryptoaktiv včetně souhrnného stropu 40 mil. Kč od 1. 1. 2025).

Splní-li se podmínky, příjem se do přiznání neuvádí; u osvobozených příjmů přes 5 mil. Kč však vzniká oznamovací povinnost ve lhůtě pro podání přiznání. Není-li příjem osvobozen, zdaňuje se v přiznání v dílčím základu § 10 jako příjem snížený o prokazatelné výdaje (např. pořizovací cena, poplatky, provize, vklady u hazardních her apod.); ztrátu z § 10 nelze uplatnit proti jiným dílčím základům.

Některé situace se zdaňují srážkovou daní (např. výhry v loteriích a tombolách nad 50 000 Kč, podíly na likvidačním zůstatku, rozpuštění rezervního fondu ze zisku): u tuzemského plátce bývá srážka konečná a příjem se již do přiznání znovu neuvádí; plyne-li obdobný příjem ze zahraničí a srážka v ČR neproběhne, zahrne se do § 10 v přiznání (s možností zápočtu dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění).

2) Příjmy z příležitostných činností a příležitostného nájmu movitých věcí

Zákon § 10 odst. 1 a: příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.

Od zdaňovacího období 2024 platí pro řadu ostatních příjmů (včetně příležitostných) osvobození do 50 000 Kč ročně (do roku 2023 bylo 30 000 Kč). Do limitu se příjem do přiznání vůbec neuvádí; pokud je limit překročen, zdaňuje se dle § 10 celý příjem daného druhu.

Patří sem např. nahodilé přivýdělky, příležitostný nájem movitých věcí, vybrané zemědělské činnosti (nepodnikatel) a provoz malých výroben elektřiny bez licence. U zemědělství lze místo skutečných výdajů použít paušál 80 %. U chovu včel (do 50 včelstev) se za příjem považuje 1 000 Kč na včelstvo.

Příklad č. 1: Příležitostné příjmy

Pan Petr má velkou zahradu. Urodilo se mu hodně jablek, část přebytků prodal. Navíc sousedovi opravil kolo.

• Příjem za jablka: 10 000 Kč
• Příjem za opravu kola: 5 000 Kč
• Celkem: 15 000 Kč

Oba příjmy spadají do § 10 odst. 1 písm. a) ZDP (příležitostné činnosti / zemědělská výroba neprovozovaná podnikatelem). Od roku 2024 (platný i v roce 2025 a 2026) platí pro tento druh ostatních příjmů osvobození do 50 000 Kč/rok. Pokud úhrn daného druhu příjmů limit nepřesáhne, příjmy se do přiznání vůbec neuvádějí.

Co kdyby však pan Petr si prodejem jablkem a opravy kola vydělal 65 000 Kč za rok? Limit 50 000 Kč se vztahuje na druh příjmu „příležitostné činnosti“ jako celek. Jakmile ho přesáhne, zdaňuje se celý příjem tohoto druhu (ne jen část nad limit).

Dílčí základ daně = příjem - prokazatelné výdaje. U zemědělství lze místo skutečných výdajů uplatnit paušál 80 %.

• Příjem: 65 000 Kč (50 000 Kč za jablka + 15 000 za opravy)
• Výdaj: jablka (paušál 80 %) 40 000 Kč + oprava kola (např. žádné) 0 = 40 000 Kč
• Dílčí základ daně = 65 000 - 40 000 = 25 000 Kč

Kdy už to není příležitostná činnost

Pokud by Petr prodával ovoce soustavně (stánek, e-shop, záměr zisku apod.) už nejde o příležitostný příjem dle § 10, ale o příjem z podnikání dle § 7 (samostatná činnost).

3) Úplatné převody: nemovitosti, cenné papíry a movité věci

Zákon § 10 odst. 1 b: příjmy z úplatného převodu

1. nemovité věci,
2. cenného papíru a
3. jiné věci.

U prodejů (příjmů z úplatných převodů dle § 10 odst. 1 písm. b) je vždy potřeba prověřit, zda nelze aplikovat osvobození dle § 4 ZDP. Když se osvobození neuplatní, zdaňuje se v § 10 a základem daně je příjem - výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmu (u nemovitosti nabývací cena, prokazatelné výdaje spojené s prodejem atd., u cenných papírů pořizovací cena či poplatky brokerovi apod.). Pokud je příjem částečně osvobozen, výdaje se krátí poměrně.

A) Prodej nemovitostí

Osvobození může nastat následovně:

• § 4 odst. 1 písm. a) (bydliště): bydleli jste v prodávané nemovitosti alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem, nebo jste bydleli v nemovitosti kratší dobu, ale použijete získané prostředky na vlastní bytovou potřebu dle § 4b.
• § 4 odst. 1 písm. b) (časový test držby): délka mezi nabytím a prodejem dle tabulky níže.

* U nabytí před 1. 1. 2021 je v písm. b) jen čistý časový test 5 let. Varianta „nesplním dobu, ale použiji peníze na vlastní bytovou potřebu“ v rámci písm. b) platí jen pro nemovitosti nabyté od 1. 1. 2021. Použití peněz na vlastní bydlení lze ale vždy uplatnit v písm. a), pokud jste v nemovitosti skutečně bydleli aspoň nějakou dobu a splníte oznamovací povinnost.

Podrobné vysvětlení (bydliště vs. vlastnictví, oznámení § 4b, SJM, budoucí prodej apod.) najdete v samostném článku.

Pokud osvobození nelze uplatnit, zdaňuje se v rámci § 10.

Příklad č. 2: Prodej nemovitosti

Paní Lucie v roce 2025 prodala byt za 4 000 000 Kč, u něhož nesplnila podmínky osvobození dle § 4 odst. 1 písm. a)ani § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Byt pořídila za 3 300 000 Kč. Za zprostředkování prodeje zaplatila provizi realitní kanceláři 100 000 Kč.

• Příjem: 4 000 000 Kč
• Výdaje: 3 300 000 Kč (kupní cena) + 100 000 Kč (provize RK) = 3 400 000 Kč
• Dílčí základ daně: 4 000 000 - 3 400 000 = 600 000 Kč

Pokud by výdaje převýšily příjem, ztrátu v rámci ostatních příjmů nelze uplatnit.

B) Prodej cenných papírů

Osvobození může nastat následovně:

• Limit 100 000 Kč/rok: pokud úhrn příjmů z prodeje cenných papírů (bez ohledu na zisk/ztrátu) v daném roce nepřesáhne 100 000 Kč, je tento příjem osvobozen. Jakmile úhrn přesáhne 100 000 Kč, toto osvobození se neuplatní.
• Časový test 3 roky: pokud mezi nabytím a prodejem konkrétního cenného papíru uplynulo více než 3 roky, je příjem z jeho prodeje osvobozen (neplatí, pokud byl cenný papír v obchodním majetku). Od 1. 1. 2025 je ale toto osvobození limitováno celkovým „stropem“ osvobozených příjmů (viz níže).
• Strop 40 milionů korun: Osvobození podle u cenných papírů, obchodních podílů i kryptoaktiv je v jednom zdaňovacím období omezeno souhrnným stropem 40 mil. Kč úhrnu osvobozovaných příjmů. Část převyšující 40 mil. Kč je zdanitelným příjmem dle § 10. Výdaje (pořizovací ceny, poplatky apod.) se mezi osvobozenou a zdaněnou část poměrně rozdělují.

Při uplatňování osvobození se nejprve posuzuje limit 100 000 Kč a až následně časový test. Osvobození nelze kombinovat (nelze „odečíst“ prodeje splňující 3 roky, abyste se vešli do limitu 100 000 Kč).

Podrobné vysvětlení ke zdanění cenných papírů a dalších investic najdete samostatném článku.

Příklad 3: Překročení limitu a nesplnění časového testu

Pan Dvořák koupil v roce 2023 akcie zahraniční technologické společnosti za 95 000 Kč. V roce 2025 se rozhodl tyto akcie prodat za 101 000 Kč.

Při posuzování, zda je příjem z prodeje osvobozen od daně, se postupuje vždy ve dvou krocích:

• Posouzení limitu 100 000 Kč hrubého příjmu

Proto je příjem z prodeje akcií zdanitelný a pan Dvořák má povinnost jej uvést do daňového přiznání.

• Příjmy z prodeje: 101 000 Kč
• Výdaje (nákupní cena: 95 000 Kč
• Základ daně: 6 000 Kč

C) Prodej jiné věci

Do této kategorie spadají úplatné převody věcí, které nejsou nemovitostí ani cenným papírem (např. movité věci, např.: auto, loď, obraz, elektronika a nehmotné věci/práva).

Prodej movité věci je osvobozen, pokud současně:

• věc nebyla v obchodním majetku, a
• nejde o motorové vozidlo, plavidlo nebo letadlo prodané do 1 roku od nabytí.

U běžných movitých věcí (telefon, nábytek, obraz, kolo…) se neposuzuje doba držby, osvobození platí bez časového testu. U auta/loď/letadlo je pro osvobození nutná držba > 1 rok. Pokud nelze uplatnit osvobození, zdaňuje se v § 10.

Příklad č. 4: Prodeje věcí

1. Použitý telefon (nepodnikatel): nakoupil za 15 000 Kč, prodal za 10 000 Kč: **osvobozeno** (§ 4/1/c). Neuvádí se do přiznání.
2. Auto prodané po 8 měsících: kupní cena 300 000 Kč, prodej 280 000 Kč: **nebude osvobozeno** (motorové vozidlo prodal dříve než po 12 měsících). Do přiznání uvede jako příjem 280 000 a jako výdaj 300 000. I když by realizoval ztrátu, v ostatních příjmech dle § 10 se k ní nepřihlíží. Dílčí základ daně bude tedy 0.
3. Auto prodané po 18 měsících: kupní cena 300 000 Kč, prodej 280 000 Kč: bude osvobozeno, prodává po více než 1 roce.
4. Obraz (nebyl zahrnut v obchodním majetku): kupní cena 80 000 Kč, prodej 120 000 Kč. Bude osvobozeno, neřeší se doba držby.

Kryptoměny

Do tohoto druhu příjmu spadají i kryptoaktiva, která má vlastní pravidla osvobození od 15. 2. 2025 dle § 4/1/zj a § 4/1/zk. Platí pro ně hodnotý test 100 000 Kč a také časový test držby 3 roky.

Souhrnný strop 40 000 000 Kč (od 1. 1. 2025): u všech osvobození podle § 4 (cenné papíry, obchodní podíly, kryptoaktiva) platí, že v jednom roce lze osvobodit úhrn příjmů max. 40 mil. Kč. Přesah je zdanitelný dle § 10 a výdaje se poměrně rozdělí mezi osvobozenou a zdaněnou část.

Podrobné vysvětlení ke zdanění kryptoměn dalších investic najdete v samostatném článku.

4) Příjmy z převodu podílu

Zákon § 10 odst. 1 c): příjmy z převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným nebo podílu komanditisty na komanditní společnosti, které nejsou představovány cenným papírem, nebo z převodu družstevního podílu.

V daném ustanovení najdeme příjem z prodeje (převodu):

• převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným (s. r. o.),
• převodu podílu komanditisty na komanditní společnosti,
• převodu družstevního podílu (vč. družstevního podílu spojeného s právem nájmu/bydlení, tzv. „družstevní byt“).

Příjem z prodeje podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem (typicky podíl v s. r. o., podíl komanditisty, družstevní podíl), se standardně řadí do § 10/1/c. Z tohoto pravidla existuje zásadní výjimka: pokud splníte časový test 5 let, je příjem osvobozen podle § 4/1/q zákona o daních z příjmů.

Zákon výslovně uvádí několik případů, kdy osvobození neplatí:

1. Podíl byl v obchodním majetku (§ 7) a vy prodáte podíl do 5 let od ukončení činnosti: v takovém případě se osvobození neuplatní.
2. Příjem plyne dříve, než uplyne 5 let (např. záloha či plnění z „budoucí smlouvy“ do 5 let od nabytí), i kdyby samotná převodní smlouva byla podepsána až po 5 letech.
3. Obdobně, pokud šlo o podíl původně v obchodním majetku a příjem z budoucího převodu vám plyne do 5 let od ukončení činnosti, osvobození se neuplatní.
4. Část příjmu odpovídající zvýšení nabývací ceny o nepeněžitý vklad do vlastního kapitálu nebo o nabytí podílu od jiného člena není osvobozena, pokud prodej proběhne do 5 let od takového zvýšení/nabytí.

Co když u převodu družstevního podílu nesplníte časový test 5 let? Pokud prostředky využijete na obstarání vlastní bytové potřeby, lze příjem rovněž osvobodit, a to dle § 4 odst. 1 písm. s.

Příklad č. 5: Prodej podílu v s. r. o. do 5 let

Pan Novák nabyl v roce 2022 20% podíl v s. r. o. za 400 000 Kč. V roce 2025 jej prodal za 900 000 Kč. Za právní servis a znalecký posudek k prodeji prokazatelně uhradil 30 000 Kč.

• Osvobození dle § 4/1/q (5letý test) není splněno, příjem se zdaní.
• Příjem: 900 000 Kč
• Výdaje: 400 000 Kč (nabývací cena) + 30 000 Kč (náklady související s převodem) = 430 000 Kč
• Dílčí základ daně: 900 000 − 430 000 = 470 000 Kč

Souhrnný strop 40 000 000 Kč (od 1. 1. 2025): u všech osvobození podle § 4 (cenné papíry, obchodní podíly, kryptoaktiva) platí, že v jednom roce lze osvobodit úhrn příjmů max. 40 mil. Kč. Přesah je zdanitelný dle § 10 a výdaje se poměrně rozdělí mezi osvobozenou a zdaněnou část.

5) Příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému

Zákon: § 10 odst. 1 písm. d): příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému.

Licenční příjmy, které po smrti původního nositele práv (autor, výkonný umělec apod.) plynou jeho dědici. Typicky: honoráře od nakladatele za dotisky knih, digitální prodeje, licencování hudebního díla, vynálezu, ochranné známky atd.

Na tento druh ostatního příjmu se vztahuje obecný limit § 10 odst. 3 písm. a): pokud úhrn příjmů v rámci druhu „§ 10/1/d“ nepřesáhne 50 000 Kč za rok, jsou osvobozeny (do přiznání se neuvádí). Jakmile úhrn přesáhne 50 000 Kč, osvobození se na celý tento druh příjmu za rok neuplatní.

Příklad č. 6: Příjmy ze zděděných práv

Paní Eva obdrží v roce 2025 od nakladatele honorář za dotisk knihy po zesnulém autorovi 48 000 Kč. Úhrn druhu § 10/1/d je 48 000 Kč, a tak je příjem osvobozen. Neuvádí se do daňového přiznání. Pokud by však příjem byl byl například 56 000 Kč, celá částka by se uvedla do daňového přiznání. Jako výdaj lze uplatnit prokazatelné výdaje.

Pozor však, nejedná se o příjem z dědictví, ten je osvobozen dle §4a. Samotné převzetí autorských práv nijak nezdaňujete, ale jakmile vám následně plynou příjmy z těchto zděděných práv, jedná se již o příjem dle § 10 odst. 1 d.

6) Výživné, důchody a další požitky

Zákon § 10 odst. 1 písm. e): přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitk.

Toto ustanovení zahrnuje přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky. Plnění vyživovací povinnosti je podle § 4 odst. 1 písm. p) ZDP od daně osvobozeno; zdanit se může jen to, co je vypláceno nad rámec soudem (nebo schválenou dohodou) stanoveného výživného a má povahu dalšího opakovaného plnění. Náhradní výživné pro nezaopatřené dítě poskytované podle zákona č. 588/2020 Sb. je od daně rovněž osvobozeno.

Příklad č. 7: Výživné

Paní Monika pobírá soudem určené výživné 8 000 Kč měsíčně, jde o osvobozený příjem. Pokud jí pan Mirek navíc pravidelně posílá další 2 000 Kč měsíčně, tato „nad-rámec“ část je ostatním příjmem dle § 10/1/e, ale při úhrnu 24 000 Kč za rok se vejde do obecného limitu 50 000 Kč a bude příjem osvobozen.

U důchodů (a srovnatelných plnění ze zahraničí) platí zvláštní osvobození podle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP: jsou osvobozeny do výše 36násobku platné minimální mzdy; zdaňuje se pouze část, která tuto hranici přesáhne (pro rok 2025 odpovídá hranice 748 800 Kč; pro rok 2026 806 400 Kč). Na tento „přesah“ se neuplatní obecné osvobození 50 000 Kč z § 10 odst. 3 písm. a), protože důchody mají vlastní speciální úpravu. Tedy cokoliv nad danou hranici bude zdaněno v daňovém přiznání.

7) Podíly na likvidačním zůstatku a zrušení podílového fondu

Zákon § 10 odst. 1 písm. f): podíl

1. člena obchodní korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku, nebo
2. majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu.

Ustanovení § 10 odst. 1 písm. f) zachycuje dva samostatné typy ostatních příjmů:

• podíl člena obchodní korporace na likvidačním zůstatku při zrušení společnosti s likvidací,
• plnění, které obdrží majitel podílového listu při zrušení podílového fondu; výslovně je přitom vyloučeno splynutí nebo sloučení fondu.

U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se likvidační zůstatek zdaňuje nikoli v § 10, ale v § 7 ZDP.

A) Likvidační zůstatek

Režim zdanění v tuzemsku (srážková daň): Plátce (typicky likvidovaná společnost či investiční společnost) sráží daň ve výši 15 % podle § 36 ZDP ze samostatného základu daně. Základem srážky není hrubé plnění, ale částka snížená o prokázanou nabývací cenu podílu/podílových listů (§ 10 odst. 6 a § 24 odst. 7 ZDP). Pokud poplatník nabývací cenu neprokáže, srazí se daň z celé vyplacené částky. Tato srážková daň je zásadně konečná (příjem se již znovu do přiznání neuvádí).

Obecné osvobození do 50 000 Kč dle § 10 odst. 3 písm. a) se posuzuje pro každé jednotlivé plnění zvlášť. Nepřesáhne-li konkrétní výplata 50 000 Kč, je osvobozena a srážka se neprovádí.

Zahraniční zdroj: Plyne-li plnění ze zdrojů v zahraničí a srážka v ČR neproběhne, příjem uvedete do daňového přiznání v dílčím základu dle § 10 a uplatní prokazatelnou nabývací cenu; zdanění a případný zápočet daně se řídí relevantní smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Příklad č. 8: Likvidační zůstatek

Paní Renatě připadá z likvidačního zůstatku částka 420 000 Kč. Prokáže nabývací cenu podílu 250 000 Kč.

• Základ pro srážkovou daň (§ 36 ZDP): 420 000 - 250 000 = 170 000 Kč
• Srážková daň 15 %: 0,15 × 170 000 = 25 500 Kč
• Skutečně vyplaceno (netto): 394 500 Kč. Do daňového přiznání nic neuvádí.

B) Zrušení podílového fondu

Lze aplikovat osvobození dle § 4 odst. 1 písm. t) pro zrušení podílového fondu: jedno konkrétní plnění do 100 000 Kč je osvobozeno; opět se posuzuje každá výplata zvlášť. Nevztahuje se na případ, pokud byly podílové listy zahrnuty do obchodního majetku a od ukončení činnosti neuplynuly 3 roky (u kmenového listu 5 let).

Pokud osvobození nelze aplikovat, uvede se příjem do daňového přiznání. Jako výdaj lze uplatnit nabývací cenu a případně další související výdaje (poplatky brokerovi, provize atd.).

Příklad č. 9: Zrušení podílového fondu

Pan Petr má dva podílové listy ve 2 fondech, které se ruší.

Výplata podílového listu A: 80 000 Kč. Jednotlivé plnění nepřesáhne 100 000 Kč, příjem je osvobozen dle § 4/1/t. Výplata k podílovému listu B: 150 000 Kč, prokázaná nabývací cena 120 000 Kč. Limit 100 000 Kč je překročen. Bude se tedy uvádět do daňového přiznání. Příjem je 150 000 Kč, výdajem je nabývací cena 120 000 Kč, popř. poplatky na burze atd.

8) Vypořádací podíl při zániku účasti v obchodní korporaci, vrácení emisního ážia a příplatku mimo základní kapitál

Zákon § 10 odst. 1 písm. g: vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, podíl na majetku transformovaného družstva, vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění.

Do daného ustanovení patří:

• vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci
• podíl na majetku transformovaného družstva
• vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo obdobná plnění

Nepatří sem vypořádací podíl společníka v.o.s. a komplementáře komanditní společnosti.

Tento příjem je osvobozen do 50 000 Kč, pokud je příjem vyšší, podléhá zvláštní sazbě daně ve výši 15 % dle § 36 odst. 2 písm. e) ZDP. Příjem lze snížit o nabývací ceny podílu dle odst. 6. Pochází-li plnění ze zdrojů v zahraničí a srážka v ČR neproběhne, zahrnuje se příjem do daňového přiznání v dílčím základu dle § 10; uplatní se prokazatelná nabývací cena a případné zahraniční zdanění se zohlední dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

9) Výhry z loterie, tomboly, kursových sázek a hazardních her

Zákon § 10 odst. 1 písm. h: výhry z:

1. loterie a tomboly,
2. kursové sázky a totalizátorové hry,
3. technické hry,
4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry,
5. turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a
6. jiných hazardních her než hazardních her podle bodů 1 až 5

Loterie a tomboly (např. papírová losování, „Vánoční tombola“ apod.).

Osvobození je do 50 000 Kč na jednu výhru. Přesáhne-li jednotlivá výhra 50 000 Kč, provozovatel srazí 15 % daň z celé částky (tj. z 1. Kč; nejde o zdanění jen „přesahu“). Tím je zdanění u českého zdroje konečné a do daňového přiznání příjem neuvádíte. Pokud je příjem nižší než 50 000 Kč (na jednu výhru), příjem je osvobozen.

Příklad č. 10: Výhra z loterie

Pan František vyhrál v roce 2025 dvakrát v loterii. První výhra byla 65 000 Kč a druhá výhra byla 35 000 Kč.

První výhra přesahuje 50 000 Kč, a tak bude zdaněna srážkovou daní.

• Základ pro srážkovou daň (§ 36 ZDP): 65 000 Kč
• Srážková daň 15 %: 0,15 × 65 000 = 9 750 Kč
• Skutečně vyplaceno (netto): 55 250 Kč. Do daňového přiznání nic neuvádí.

Druhá výhra je ve výši 35 000 Kč, příjem je tedy osvobozen, pan František obdrží celou částku ve výši 35 000 Kč.

Ostatní hazardní hry (kurzové sázky, totalizátor, technické a živé hry apod.)

Posuzuje se součet výher a vkladů za zdaňovací období. Pokud „čisté výhry“ (výhry minus vklady) překročí 50 000 Kč za rok, je potřeba celý příjem uvést do daňového přiznání. Jako výdaj budou použity vklady. Limit 50 000 Kč je roční a vztahuje se na každý druh her (tedy písm. 2 - 6), nikoli na každou výhru.

Příklad č. 11: Výhry ze sázení

Pan David je milovník hokeje a pravidelně sází na zápasy. Za rok 2025 měl vsazeno 80 000 Kč a vyhrál 190 000 Kč.

Nejprve si spočítám, zda součet výher a vkladů přesahuje 50 000 Kč.

• 190 000 - 80 000 = 110 000 Kč

Překročil roční limit 50 000 Kč, proto příjem bude zdanitelný. Do daňového přiznání uvede jako příjem 190 000 Kč a jako výdaj vklady ve výši 80 000 Kč.

10) Výhry z reklamních soutěží, veřejných soutěží a sportovních soutěží

Zákon § 10 odst. 1 písm. ch: výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže.

Osvobození je do 50 000 Kč na jednu výhru. Přesáhne-li jednotlivá výhra 50 000 Kč, provozovatel srazí 15 % daň z celé částky (tj. z 1. Kč; nejde o zdanění jen „přesahu“). Tím je zdanění u českého zdroje konečné a do daňového přiznání příjem neuvádíte. Pokud je příjem nižší než 50 000 Kč (na jednu výhru), příjem je osvobozen.

Plyne-li výhra z ciziny a v ČR nebyla sražena daň, příjemce ji uvede do přiznání v dílčím základu § 10, uplatní se obvyklá hodnota a případný zápočet daně dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Příklad č. 12: Výhra ve Zrádcích

Mia vyhrála v roce 2025 soutěž Zrádci. Výhra činila 900 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že částka je vyšší než 50 000 Kč, bude příjem zdaněn srážkovou daní.

• Základ pro srážkovou daň (§ 36 ZDP): 900 000 Kč
• Srážková daň 15 %: 0,15 × 900 000 = 135 000 Kč
• Skutečně vyplaceno (netto): 765 000 Kč. Do daňového přiznání nic neuvádí.

11) Příjmy společníka v.o.s. či komplementáře při ukončení v.o.s.

Zákon § 10 odst. 1 písm. i: příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účas.

Do tohoto druhu spadá příjem, který společník v.o.s. nebo komplementář k. s. obdrží v souvislosti s ukončením své účasti, a to od jiné osoby než od samotné společnosti (v.o.s./k. s.), v níž účast ukončuje. Typicky jde o odstupné vyplácené druhým (zůstavším) společníkem nebo třetí osobou vstupující do struktury či jiné kompenzační plnění.

Pokud příjem v součtu nepřekročí 50 000 Kč, je příjem osvobozen. Pokud je příjem vyšší, uvede se do daňového přiznání, příjem lze ponížit o prokazatelné související výdaje.

12) Příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání

Zákon § 10 odst. 1 písm. j: příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu

Typově jde zejména o situace upravené zákonem o přeměnách (např. zrušení obchodní korporace s převodem jmění na jediného společníka), případně jiná zákonná vypořádání podílů mimo klasickou likvidaci. Na rozdíl od likvidačního zůstatku (§ 10/1/f) nebo vypořádacího podílu dle § 10/1/g, které mají v tuzemsku samostatný základ pro srážku 15 % podle § 36 ZDP, příjmy dle § 10/1/j se standardně vyměřují v přiznání.

Pokud příjem v součtu nepřekročí 50 000 Kč, je příjem osvobozen a do daňového přiznání se neuvádí. Pokud je příjem vyšší, uvede se do daňového přiznání, příjem lze ponížit o prokazatelné související výdaje.

13) Příjem z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem

Zákon § 10 odst. 1 písm. k: příjem z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem.

Samostatným druhem ostatních příjmů je pojistné plnění. Ustanovení § 2865 obč. zák. předpokládá situaci, kdy je ujednán limit pojistného plnění, kterým hradí pojistitel poškozenému škodu. Většina pojistných plnění je od daně osvobozena dle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP. Osvobození se vztahuje na:

• přijaté náhrady majetkové nebo nemajetkové újmy,
• plnění z pojištění majetku,
• plnění z pojištění odpovědnosti za škodu,
• plnění z cestovních pojištění

Naopak, osvobození se výslovně nevztahuje na:

• náhradu za ztrátu příjmu,
• náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,
• náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu,
• plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka,
• náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem,
• jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru poskytnutou zaměstnanci v důsledku rozvázání pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí způsobilosti konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,

Pokud se tedy na takové plnění nevztahuje osvobození a nejde o příjem dle § 6 nebo § 7 ZDP, zdaní se v § 10 jako ostatní příjem, pokud součet přijatých plnění přesahuje 50 000 Kč. Jakmile úhrn přesahuje 50 000 Kč, zdaňuje se celá částka.

Příklad č. 13: Plnění z cestovního pojištění

Paní Eva během dovolené onemocněla. Cestovní pojišťovna jí uhradila:

• léčebné výlohy 32 000 Kč a
• náklady na náhradní letenku 8 000 Kč.

Jde o plnění z cestovního pojištění dle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP → celých 40 000 Kč je od daně osvobozeno. Do přiznání se neuvádí.

Příklad č. 14: Náhrada za ztrátu příjmu

Pan Tomáš obdržel od pojišťovny náhradu za ztrátu příjmu po autonehodě ve výši 60 000 Kč (nejde o mzdu od zaměstnavatele ani o příjem ze samostatné činnosti).

Náhrada za ztrátu příjmu je výslovně vyloučena z osvobození podle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP. Proto jde o ostatní příjem podle § 10.

Protože úhrn tohoto druhu ostatních příjmů v roce přesáhl 50 000 Kč, zdaňuje se celý úhrn 60 000 Kč (ne jen přesah). Pokud by úhrn těchto neosvobozených pojistných plnění zůstal např. na 48 000 Kč, byl by celý osvobozen.

Příklad č. 15: Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru

Zaměstnankyně paní Lucie obdržela při rozvázání pracovního poměru jednorázovou náhradu z důvodu dlouhodobé ztráty způsobilosti k práci po pracovním úrazu ve výši 120 000 Kč.

Tato jednorázová náhrada je výslovně vyloučena z osvobozen a zároveň jde o příjem ze závislé činnosti (§ 6), nikoli o ostatní příjem podle § 10. Zdaní ji zaměstnavatel v režimu § 6 ZDP (běžné zúčtování zálohy na daň v rámci mezd).

14) Příjem z výměnku

Zákon § 10 odst. 1 l: příjem z výměnku.

Smlouvou o výměnku (§ 2707 a násl. občanského zákoníku) si převodce nemovitosti vymiňuje pro sebe (nebo třetí osobu) doživotní či časově omezené zaopatření, typicky právo bydlení, stravu, péči, peněžité plnění apod. Nabyvatel se zavazuje tato plnění poskytovat. V případě nepeněžního příjmu je potřeba jej ocenit, a to zpravidla 5násobkem roční hodnoty výměnku. Pokud je příjem z výměnku do 50 000 Kč, je příjem osvobozen a do daňového přiznání se neuvede.

Příklad č. 16: Darování nemovitosti s doživotním bydlením

Matka synovi slíbila, že když dodělá vysokou školu, převede na něj svůj rodinný dům, a to se stalo. Zároveň s převodem nemovitosti byla uzavřena smlouva o výměnku, díky ní může matka v rodinném domě bydlet (zdarma) až do konce jejího života.

V daný moment se nebude jednat o dar, který by byl osvobozen, ale o zdanitelné příjmy. Jak na straně matky, tak na straně syna. U matky se jedná příjem ve výši výměnku, který lze ponížit o hodnotu rodinného domu (jako výdaj). U syna to bude naopak, příjmem je hodnota rodinného daru a výdajem je hodnota výměnku.

15) Příjem obmyšleného ze svěřenského fondu

Zákon § 10 odst. 1 písm. m: příjem obmyšleného ze svěřenského fondu

V daném ustanovení řešíme druh příjmu, který obdrží obmyšlený, tedy osoba, která přijímá majetek ze svěřenského fondu. Podle § 21c ZDP se obmyšlenému nejprve plní ze zisku fondu a až následně z vyčleněného majetku. Plnění ze zisku není osvobozené; plnění z vyčleněného majetku může být za splnění podmínek osvobozeno. Plnění ze zisku je příjmem dle § 8 odst. 1 písm. i), příjem podléhá srážkové dani ve výši 15 %. Pokud je plněno z vyčleněného majetku, jedná se o příjem dle tohoto písm. - § 10 odst. 1 písm. m.

Příjem z vyčleněného majetku

Pokud příjem plyne od příbuzného v linii přímé či v linii vedlejší (pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů ) a nebo od od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku (bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou), může být příjem osvobozen. Pokud příjem osvobozen není, zdaňuje se vždy, limit 50 000 Kč se zde neuplatní.

Fond zřízený pro případ smrti, příjem z dědictví nebo odkazu Celý příjem z nabytého dědictví nebo odkazu bude osvobozeno dle §4a písm. b.

Příklad č. 17: Příjem obmyšleného ze svěřenského fondu

Otec jako zakladatel vložil do svěřenského fondu bytovou jednotku a 100% obchodní podíl ve společnosti s r.o. Po zániku svěřenského fondu byla obmyšlené, která je dcerou zakladatele, vydána bytová jednotka i obchodní podíl.

U dcery jde o příjem dle § 10 odst. 1 písm. m) ZDP, který je dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 3 ZDP osvobozen (majetek byl do fondu vložen příbuzným v linii přímé). Pokud by fond nejprve plnil „ze zisku“ (§ 21c ZDP), peněžní plnění by podléhalo srážkové dani dle § 8 odst. 1 písm. i) a § 36 odst. 2 písm. a) ZDP.

16) Bezúplatný příjem

Zákon § 10 odst. 1 písm. n: bezúplatný příjem.

Bezúplatný příjem (typicky dar) se obecně zdaňuje v § 10, ale zůstává osvobozený, pokud splní některou z níže uvedených podmínek (dle § 10 odst. 3 písm. c). Osvobození se vztahuje na příjmy přijaté:

• od blízkých příbuzných v přímé linii a ve vyjmenované vedlejší linii (sourozenec, strýc/teta, synovec/neteř) a dále od manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodičů manžela a manžela rodičů (§ 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP),
• od osoby z jedné společně hospodařící domácnosti (min. 1 rok před přijetím), pokud poplatník z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou (bod 2),
• od svěřenského fondu: jde-li o plnění z majetku vyčleněného obmyšleným nebo osobami z předchozích bodů (bod 3, souvisí s § 21c ZDP),
• od rodinné fundace: jde-li o plnění z majetku vloženého poplatníkem nebo osobami z bodu 1/2 (bod 4),
• příležitostně od téhož poplatníka do 50 000 Kč za zdaňovací období (bod 5).

Pokud není splněna žádná z podmínek osvobození, jde o zdanitelný ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. n ZDP. U majetkových plnění z fondů/fundací je třeba rozlišit vydání vyčleněného majetku (typicky osvobozeno, splní-li podmínky) vs. plnění ze zisků (viz předchozí bod č. 15).

Příklad č. 18: Dary

Nikola slavila 30. narozeniny a dostala spoustu darů. Od své sestry dostala kabelku v hodnotě 51 000 Kč, od svého přítele (se kterým žije ve společné domácnosti už 4 roky) dostala auto za 1,5 milionu Kč.

V obou případech je splněna podmínka pro osvobození příjmů. Příjmy nebude uvádět v daňovém přiznání.

Pokud by však stejnou kabelku od své kamarádky, osvobození by již nešlo uplatnit a jednalo by se o zdanitelný příjem.

• Příjem = 51 000 Kč
• Výdaj = 0 Kč

Příklad č. 19: Dar bytu v hodnotě 7 milionů Kč

Pavla dostala od svých rodičů dar v podobě bytu, který má hodnotu 7 milionů Kč.

I v tomto případě je splněna podmínka pro osvobození příjmu, neboť se jedná o dar nabytý v linii přímé. Pavla však nesmí zapomenout podat oznámení o osvobozeném příjmu.

Kdy se podává oznámení o osvobozeném příjmu?

Pokud hodnota příjmu přesahuje 5 milionů Kč. U příjmů se přitom tato hranice posuzuje jednotlivě, nikoli souhrnně, v případě dědictví se hodnota zděděných věcí posuzuje dohromady.

Osvobozené příjmy je třeba oznámit nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl příjem obdržen. Pokud fyzická osoba nemá povinnost podávat daňové přiznání, lhůta pro oznámení odpovídá obecné lhůtě pro podání přiznání, tj. zpravidla 1. dubna následujícího roku. Lhůta se prodlužuje v případě elektronického podání daňového přiznání (o 4 měsíce) nebo pokud je přiznání podáváno prostřednictvím daňového poradce (o 6 měsíců).

17) Příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku či obdobného fondu

Zákon § 10 odst. 1 písm. o: příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo z rozpuštění obdobného fondu.

Dalším druhem příjmu je příjem související s s rozpuštěním rezervního fondu, případně obdobných fondů tvořených ze zisku po zdanění. Pokud je příjem do 50 000 Kč, příjem je osvobozen. Pokud příjem přesahuje 50 000 Kč, bude zdaněn srážkovou daní. V takovém případě daň srazí společnost a poplatník do daňového přiznání nic neuvádí.

Pokud společnost nejprve fond rozpustí přeúčtováním na nerozdělený zisk a až poté vyplatí podíl na zisku, osvobození 50 000 Kč se neuplatní (jde o „klasický“ podíl na zisku).

18) Příjem vzniklý z porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně

Zákon § 10 odst. 1 písm. p): příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně.

Pokud poplatník uplatní nezdanitelnou část základu daně, která je podmíněna splněním určitých budoucích podmínek, a tyto podmínky později poruší, nevzniká dodatečná daň za původní rok uplatnění. Místo toho se částka, která dříve snižovala základ daně, v roce porušení považuje za ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. p ZDP (samostatný druh příjmu).

Stejná logika platí i pro původně osvobozené příjmy (např. prodej nemovitosti s podmíněnou reinvesticí do bytové potřeby nebo bezúplatný příjem na vzdělání), u nichž dojde k následnému nesplnění podmínek: osvobozená částka se v roce porušení zdaní v režimu § 10 (srov. § 4b odst. 4 a 5 ZDP a § 4a písm. j ZDP).

Jak se zdaňuje v praxi?

Zdaní se celá „vracená“ částka, která v minulosti snížila základ daně (u nezdanitelné části), resp. původně osvobozená částka (u porušení osvobození). Zdaňuje se vždy, kdy došlo k porušení podmínek, neexistuje zde žádný limit osvobození do 50 000 Kč.

Jaké jsou příklady?

• Úroky z úvěru na pozemek pro budoucí bytovou potřebu (§ 15 odst. 4 ZDP), pokud se bytová potřeba v zákonné lhůtě nenaplní.
• Produkt spoření na stáří / dlouhodobý investiční produkt (§ 15b ZDP), pokud dojde k předčasnému zrušení či jinému porušení podmínek.
• Prodej nemovitosti (osvobozeným příjmem s tím, že se jedná o využití peněz na uspokojení bytové potřeby (§ 4 odst. 1 písm. b ZDP), ale podmínka se nesplní.

Příklad č. 20: Předčasné zrušení penzijního pojištění

Paní Anna si v letech 2023 - 2025 uplatnila nezdanitelné části základu daně z plateb na produkt spoření na stáří v souhrnu 36 000 Kč. V roce 2026 smlouvu penzijního pojištění předčasně zruší (porušení podmínek § 15b).

• Příjem v roce 2026: 36 000 Kč (součet dříve uplatněných odpočtů) ostatním příjmem dle § 10 odst. 1 písm. p.
• Výdaje proti tomuto příjmu neuplatní.

Příklad č. 21: Úroky z úvěru na pozemek pro bytovou potřebu

Pan Petr si v roce 2024 uplatnil jako nezdanitelnou část úroky 20 000 Kč z úvěru na pozemek určený k výstavbě vlastního bydlení. V zákonné lhůtě však nezahájil (nenaplnil bytovou potřebu, a tím došlo k porušení podmínek § 15 odst. 4).

• Příjem v roce 2026: 20 000 Kč
• Výdaje proti tomuto příjmu neuplatní.

19) Ostatní příjmy neuvedené v předchozích bodech

Zákon § 10 odst. 1 písm. q) ostatní příjem, který není příjmem uvedeným v písmenech a) až p).

Toto „zbytkové“ ustanovení zachycuje jakékoli jiné příjmy, které nepatří do § 6 až § 9 ZDP ani do předchozích písmen § 10 odst. 1 písm. a) až p). Typicky sem mohou spadat např. kurzové zisky (mimo podnikání), náhrady za nerovnoměrné užívání majetku v podílovém spoluvlastnictví, různé renty apod., pokud pro ně neplatí zvláštní režim či osvobození.

Platí zde osvobození do 50 000 Kč za zdaňovací období: úhrn takových „ostatních“ příjmů je do 50 000 Kč osvobozen, pokud částka přesahuje 50 000 Kč, zdaní se celý příjem. Lze uplatnit prokazatelné výdaje.

Příklad č. 22: Kurzový zisk z prodeje cizí měny

Paní Monika si v roce 2025 směnila úspory 10 000 EUR na Kč a díky posílení kurzu realizovala kurzový zisk 18 000 Kč.

Protože úhrn jejích ostatních příjmů roku 2025 nepřesáhl 50 000 Kč, celých 18 000 Kč je příjem osvobozen. Do daňového přiznání se neuvádí.

Pokud potřebujete poradit v oblasti daní, neváhejte se na nás obrátit. Rádi vám pomůžeme.

</div>