Máte osvobozený příjem nad 5 milionů korun? Nezapomeňte ho nahlásit finančnímu úřadu.

S účinností od 1. ledna 2015 byla do zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) včleněna nová povinnost fyzických osob oznamovat osvobozené příjmy přesahující určitou hranici. Tuto povinnost upravuje ustanovení § 38v ZDP a vztahuje se na poplatníky daně z příjmů fyzických osob. V následujícím článku přinášíme přehled klíčových informací o této povinnosti, jejím rozsahu a důsledcích.

1. Kdo a co musí oznamovat?
   1a. Jak je to v případě dědictví?
   
2. Jaké příjmy oznamovat nemusíte?
   
3. Jak a kdy oznamovací povinnost splnit?
   
4. Lhůty pro podání oznámení
   
5. Co musí oznámení obsahovat?
   
6. Sankce za nesplnění povinnosti
   
7. Příklady
   7a. Příklad č. 1: Prodej akcií po časovém testu
   7b. Příklad č. 2: Opožděné oznámení a sankce
   7c. Příklad č. 3: Prodej nemovitosti
   7d. Příklad č. 4: Osvobozený příjem v rámci SJM
   

1. Kdo a co musí oznamovat?

Podle ustanovení § 38v ZDP je oznamovací povinnost vyžadována u příjmů, které jsou osvobozené od daně z příjmů fyzických osob a současně přesahují hranici 5 000 000 Kč. U příjmů se přitom tato hranice posuzuje jednotlivě, nikoli souhrnně.

1a. Jak je to v případě dědictví?

U dědictví se posuzuje hodnota zděděných věcí dohromady. Pokud jste tedy například zdědili chatu a auto a celková hodnota nabytého majetku přesahuje 5 milionů korun, je potřeba podat oznámení o osvobozeném příjmu.

Povinnost oznamovat se vztahuje na příjmy, které jsou osvobozeny na základě ustanovení § 4, § 4a, § 6 a § 10 ZDP. Výjimkou jsou ty příjmy, které správce daně může zjistit z veřejně dostupných rejstříků či evidencí, do kterých má přístup. Seznam těchto výjimek zveřejňuje správce daně na své úřední desce.

Zpět na obsah

2. Jaké příjmy oznamovat nemusíte?

Oznamovací povinnost se nevztahuje na některé specifické případy. Například není nutné oznamovat osvobozené příjmy z prodeje:

• rodinného domu a souvisejícího pozemku,
• jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor (kromě garáže, sklepa nebo komory),
• nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí.

Výjimky se řídí ustanoveními § 4 odst. 1 písm. a), b) a v) ZDP.

Zpět na obsah

3. Jak a kdy oznamovací povinnost splnit?

Oznamovací povinnost lze splnit několika způsoby, přičemž neexistuje předepsaný formulář. Ministerstvo financí však vydalo nepovinný vzorový tiskopis nazvaný „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP“, který je dostupný na webu Finanční správy. Oznámení je možné podat:

1. Písemně - v listinné nebo elektronické podobě, 2. Ústně do protokolu - přímo u správce daně, 3. Elektronicky datovou zprávou - s ověřenou identitou (např. přihlášením do datové schránky), prostřednictvím zaručené identity nebo daňové informační schránky.

Zpět na obsah

4. Lhůty pro podání oznámení

Osvobozené příjmy je třeba oznámit nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl příjem obdržen. Pokud fyzická osoba nemá povinnost podávat daňové přiznání, lhůta pro oznámení odpovídá obecné lhůtě pro podání přiznání, tj. zpravidla 1. dubna následujícího roku (např. za příjmy přijaté v roce 2023 je termín do 2. dubna 2024). Lhůta se prodlužuje v případě elektronického podání daňového přiznání (o 4 měsíce) nebo pokud je přiznání podáváno prostřednictvím daňového poradce (o 6 měsíců).

Zpět na obsah

5. Co musí oznámení obsahovat?

Oznámení musí obsahovat následující údaje:

• Výši příjmu (v Kč), který byl osvobozen a přesáhl 5 mil. Kč,
• Zákonné ustanovení, na jehož základě byl příjem osvobozen,
• Popis okolností nabytí příjmu, včetně způsobu jeho dosažení (např. prodej obrazu, dědictví apod.),
• Datum, kdy příjem vznikl (u dědictví jde o datum právní moci rozhodnutí soudu).

V případě příjmů spadajících do společného jmění manželů stačí, aby oznámení podal jeden z manželů.

Zpět na obsah

6. Sankce za nesplnění povinnosti

Pokud poplatník nesplní oznamovací povinnost dle § 38v ZDP, vzniká mu povinnost uhradit pokutu. Výše pokuty závisí na okolnostech:

• 0,1 % z neoznámeného příjmu - pokud poplatník podá oznámení dobrovolně, ale po zákonné lhůtě,
• 10 % z neoznámeného příjmu - pokud poplatník splní povinnost až na základě výzvy správce daně,
• 15 % z neoznámeného příjmu - pokud poplatník nesplní povinnost ani v náhradní lhůtě.

Pokuta se vypočítává z reálné výše příjmu.

Možnost prominutí pokuty

Správce daně může podle § 38w odst. 6 ZDP pokutu zcela nebo částečně prominout, pokud k nesplnění povinnosti došlo z omluvitelných důvodů. Prominutí je možné pouze na základě žádosti podané poplatníkem.

Zpět na obsah

7. Příklady

7a. Příklad č. 1: Prodej akcií po časovém testu

Paní Lucie prodala v roce 2024 akcie, které držela déle než tři roky, za 5 200 000 Kč. Příjem je osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Jelikož tento příjem přesáhl hranici 5 milionů Kč, má paní Lucie povinnost oznámit tento příjem do zákonné lhůty (do 2. dubna 2025 při běžném podání).

7b. Příklad č. 2: Opožděné oznámení a sankce

Pan Pavel prodal osvobozené cenné papíry za 7 000 000 Kč v roce 2023, ale zapomněl splnit oznamovací povinnost. Když si svou chybu uvědomil, podal oznámení dobrovolně, ale až po lhůtě. Správce daně mu proto může uložit pokutu ve výši 0,1 % z příjmu, tedy 700 Kč. Pokud by pan Pavel oznámení podal až po výzvě správce daně, pokuta by činila 10 %, tedy 700 000 Kč.

7c. Příklad č. 3: Prodej nemovitosti

Manželé Novákovi prodali v roce 2023 byt, ve kterém nepřetržitě bydleli posledních 5 let, za částku 6 000 000 Kč. Příjem z prodeje nemovitosti, kterou měl prodávající ve svém vlastnictví a současně ji užíval jako místo svého bydliště alespoň po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, je osvobozený od daně z příjmů podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) ZDP.

V tomto případě tedy příjem z prodeje splňuje následující podmínky osvobození:

• nemovitost byla prodávajícím vlastněna více než 2 roky,
• prodávající v ní skutečně bydlel (nešlo tedy o nemovitost určenou pouze k pronájmu či k podnikání),
• nemovitost splňovala funkci trvalého bydlení.

Důležité však je, že ačkoliv tento příjem přesáhl hranici 5 milionů korun, zákon (§ 38v ZDP) výslovně uvádí, že oznamovací povinnost se nevztahuje na příjmy, které správce daně může zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup:

Odstavec 1 se nevztahuje na příjem, o němž může údaje podle odstavce 2 správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup

Proto manželé Novákovi nemusí tento příjem oznamovat finančnímu úřadu.

7d. Příklad č. 4: Osvobozený příjem v rámci SJM

V případě, že se jedná o osvobozený příjem, který plyne do společného jmění manželů (SJM) a týká se ho oznamovací povinnost, bude stačit, pokud oznámení podá jen jeden z nich.

Zpět na obsah

Oznamovací povinnost dle § 38v ZDP je důležitou povinností, která se dotýká fyzických osob s osvobozenými příjmy přesahujícími 5 000 000 Kč. Pokud spadáte do této kategorie, doporučujeme věnovat této povinnosti náležitou pozornost, abyste předešli případným sankcím. V případě nejasností se na nás neváhejte obrátit.

Sjednat konzultaci

Sledujte nás na Facebooku a Instagramu, ať vám neuniknou žádné informace o finančních tipech a různých novinek z oblasti daní.