Daně při práci v Čechách a na Slovensku: Která krajina nabízí výhodnější podmínky?

Každá země má svůj vlastní daňový systém, který se liší nejen podle státu, ale i podle typu pracovní činnosti, ať už jde o zaměstnání, živnost nebo jiné formy příjmu. Jaké jsou rozdíly daňového zatížení mezi Českou republikou a Slovenskem a která ze zemí má výhodnější podmínky?

1. Zaměstnání - hlavní pracovní poměr
   1a. Odvody zaměstnance a zaměstnavatele v České republice
   1b. Odvody zaměstnance a zaměstnavatele na Slovensku
   1c. Srovnání
   
2. Živnost
   2a. Odvody živnostníka v České republice
   2b. Odvody živnostníka na Slovensku
   2c. Srovnání
   
3. Práce na dohodu
   3a. Odvody dohodáře v České republice
   3b. Odvody dohodáře na Slovensku
   3c. Srovnání
   
4. Daňové odpočty v České republice a na Slovensku
   
5. Tabulka slev a odčitatelných položek: ČR vs. SR
   

1. Zaměstnání - hlavní pracovní poměr

Zaměstnání patří mezi nejběžnější formy pracovní činnosti, při které je fyzická osoba v pracovněprávním vztahu se zaměstnavatelem na základě pracovní smlouvy. Z hrubé mzdy zaměstnance se odvádějí povinné zdravotní a sociální odvody, na kterých se podílí zaměstnanec i zaměstnavatel.

1a. Odvody zaměstnance a zaměstnavatele v České republice

Zaměstnání a daň z příjmu

Zaměstnanec hradí kromě odvodů na zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmu ve výši:

• 15 % - základní sazba, která se uplatňuje na příjmy do 36násobku průměrné měsíční mzdy (průměrná měsíční mzda pro rok 2025 je ve výši 46 557 Kč),
• 23 % - uplatní se na tu část základu daně, která převyšuje 36násobek průměrné měsíční mzdy.

1b. Odvody zaměstnance a zaměstnavatele na Slovensku

* Odvody zaměstnance se zdravotním postižením se snižují na polovinu, a to 2 % pro zaměstnance a 5,5 % pro zaměstnavatele.
** V roce 2025 je min. mzda na Slovensku stanovena ve výši 816 € Po přepočtu na Kč je to částka 20 204 Kč.

Zaměstnání a daň z příjmu

Zaměstnanec hradí kromě odvodů na zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmu ve výši:

• 19 % - pokud je základ daně nižší než 99 945 Kč / 4 036,79 € měsíčně (sazba platná pro rok 2025),
• 25 % - pokud je základ daně vyšší než 99 945 Kč / 4 036,79 € měsíčně (sazba platná pro rok 2025).

1c. Srovnání

Daňové a odvodové zatížení zaměstnanců a zaměstnavatelů v České republice a na Slovensku se při pohledu na výši odvodů může zdát více méně srovnatelné, ale při celkovém výpočtu čisté mzdy je vidět, že Česká republika má pro zaměstnance výhodnější podmínky.

Na Slovensku jsou odvody (z minimální mzdy) o něco vyšší pro zaměstnance i zaměstnavatele. Slovenský zaměstnanec zaplatí z hrubé mzdy 2 707 Kč, zatímco v Česku je to 2 413 Kč. Podobně i zaměstnavatel na Slovensku odvádí za zaměstnance více, a to 7 031 Kč oproti českým 7 314 Kč. Rozdíl se zdá být zanedbatelný, ale po odečtení daně z příjmu (s uplatněním základního odpočtu na poplatníka) je čistá mzda zaměstnance v České republice 17 837 Kč a na Slovensku je to 16 428 Kč. Český zaměstnanec tak dostane o 1 409 Kč měsíčně více než slovenský zaměstnanec. Při samotném výpočtu čisté mzdy tedy hraje důležitou roli výše mzdy, odvodů, a také výše daně z příjmu.

Pokud srovnáme výši odvodů z průměrné měsíční mzdy z roku 2024 (pro rok 2025 bude zveřejněna v roce 2026), která v Čechách činilla 46 165 Kč a na Slovensku cca 37 767 Kč (1 524 €) , zde je rozdíl ještě výraznější. Český zaměstnanec zaplatí na odvodech částku 5 356 Kč a slovenský zaměstnanec cca 5 055 Kč. Rozdíl opět není vidět ve výši samotných odvodů, ale pokud je odečteme od průměrné mzdy (která je v ČR vyšší), český zaměstnanec je již v této fázi na částce 40 809 Kč, zatímco u slovenského zaměstnance je to 32 712 Kč. Pokud si následně odečteme ještě daň z příjmu (s uplatněním odpočtu na poplatníka) čistá mzda českého zaměstnance je 36 449 Kč a čistá mzda slovenského zaměstnance je 28 756 Kč (1 160,35 €). Rozdíl je více než 7 600 Kč. I zde tedy platí, že při porovnávání ČR a SR se nemůžeme dívat na samotnou výši odvodů, ale i na výši mzdy, ze které se odvody odečítají.

Daň z příjmu je při základní sazbě výhodnější v Česku (15 % oproti slovenským 19 %). Druhá sazba daně je opět výhodnější v České republice, protože je nižší (23 % oproti slovenským 25 %) a její uplatnění nastává v ČR při vyšší částce příjmu oproti Slovensku. Český zaměstnanec tak ve srovnání se slovenským dosáhne vyšší sazbu později (ČR: při částce nad 1 582 812 Kč ročně, SR: při částce nad cca 1 200 718 Kč / 48 441,43 € ročně). Pokud srovnáme výpočet daně z průměrné mzdy zaměstnance na Slovensku a v Čechách (ČR: 46 165 Kč, SR: 37 767 Kč), český zaměstnanec zaplatí zálohu na dani v částce 4 360 Kč (15 % ze mzdy) a slovenský zaměstnanec 3 966 Kč (19 % ze mzdy). Českému zaměstnanci tak na dani sice vychází více o 394 Kč, ale čistou mzdu má v konečném důsledku vyšší.

Zpět na obsah

Živnost

Živnost je forma podnikání, při které fyzická osoba podniká na vlastní jméno a zodpovědnost. Jedná se o flexibilní způsob výkonu práce, který vyžaduje placení odvodů a podávání daňového přiznání.

2a. Odvody živnostníka v České republice

* Minimální výše odvodů na sociální pojištění je stanovena ve výši 35 % z průměrné mzdy. Pro začínající podnikatele je sazba první tři roky nižší, a to ve výši 25 % z průměrné mzdy, tedy 3 399 Kč. Částka 1 496 Kč platí pro živnostníky, kteří vykonávají podnikatelskou činnost jako vedlejší formu práce a přesáhli rozhodnou částku.
** Minimální výše odvodů na zdravotní pojištění je stanovena ve výši 13,5 % z poloviny průměrné mzdy, což představuje částku 3 143 Kč.

Živnost a daň z příjmu

Živnostník platí kromě odvodů na sociální a zdravotní pojištění také daň z příjmu. Ta je ve výši 15 % nebo 23 % z dosaženého zisku. Živnostník podnikající v Čechách není povinen platit zálohy na daň, pokud byla jeho poslední daňová povinnost nižší než 30 000 Kč.

Český živnostník má možnost vstoupit do režimu paušální daně, ale jen pokud splňuje hranici příjmu do 2 mil. Kč ročně. Podle výše příjmu následně spadá do prvního, druhého nebo třetího pásma. Paušální daň je pevně stanovena a platí se měsíčně v pravidelně se opakujících platbách ve stejné částce. Tato částka zahrnuje daň z příjmu a zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Výše odvodů je dána podle druhu pásma, ve kterém se živnostník nachází. Paušální daň usnadňuje živnostníkům administrativu, ale na druhé straně při ní nelze uplatnit si daňová zvýhodnění.

2b. Odvody živnostníka na Slovensku

Živnosť a daň z příjmu

Živnostník hradí kromě odvodů na zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmu. Zde platí tři sazby daně. První je ve výši 15 % a uplatní se, pokud příjem nepřesáhne částku 2 478 700 Kč (100 000 €). Pokud příjem živnostníka přesáhne uvedenou částku, v daňovém přiznání uplatní tyto sazby daně:

• 19 % - z částky základu daně, která nepřevyšuje částku 1 200 717,73 Kč (48 441,43 €),
• 25 % - z částky základu daně, která převyšuje částku 1 200 717,73 Kč (48 441,43 €).

Živnostníkovi nevzniká povinnost platit platit zálohy na daň v prvním roce podnikání. Tato povinnost mu vznikne až další rok po podání daňového přiznání. Výše a frekvence záloh (měsíčně/čtvrtletně) závisí na výsledné daňové povinnosti za předchozí zdaňovací období.

2c. Srovnání

V České republice jsou minimální odvody na zdravotní a sociální pojištění nižší než na Slovensku (ČR cca 7 902 Kč, SR cca 8 533 Kč). Kromě toho, pokud porovnáme odvodové a daňové zatížení slovenských a českých živnostníků s ročním příjmem 745 000 Kč zjistíme, že český živnostník je na tom podstatně výhodnější:

Výhodou slovenského systému je, že živnostník není povinen platit sociální odvody v prvním roce podnikání. V Česku je odvodový systém jednodušší i díky paušální dani, která umožňuje podnikatelům s nižšími příjmy (do 2 mil. ročně) hradit všechny daňové povinnosti jednou fixní platbou. Tento režim výrazně snižuje administrativní zátěž.

Zpět na obsah

3. Práce na dohodu

Práce na dohodu je flexibilní forma zaměstnání, která se využívá zejména při příležitostných, krátkodobých nebo sezónních pracích. V České republice se využívají dvě formy dohody - dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ), které se liší zejména rozsahem práce a odvodovým zatížením. Na Slovensku existují tři základní typy dohod, a to dohoda o vykonání práce, dohoda o pracovní činnosti a dohoda o brigádnické práci studentů.

3a. Odvody dohodáře v České republice

Oba typy dohod (DPP a DPČ) nepodléhají za určitých podmínek zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Rozhodující faktor, při kterém nevzniká povinnost platby odvodů, je hranice příjmu. U DPP je to do 11 499 Kč a u DPČ do 4 499 Kč.

DPP a odvody na zdravotní a sociální pojištění

DPČ a odvody na zdravotní a sociální pojištění

DPP/DPČ a daň z příjmu

Příjem z dohod (DPP i DPČ) může být zdaněn dvěma různými způsoby, a to srážkovou nebo zálohovou daní. Způsob zdanění se určuje podle toho, zda má student u zaměstnavatele podepsané tzv. „Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“.

Pokud student nemá podepsané „prohlášení” a jeho příjem z DPP je do 11 499 Kč měsíčně (nebo u DPČ do 4 499 Kč), příjem se zdaní srážkovou daní ve výši 15 %. Tato daň je konečná a příjem se již neuvádí v daňovém přiznání. Daňová povinnost je tím považována za vypořádanou.

Pokud ale student podepíše „prohlášení“, tak u DPP (bez ohledu na výši příjmu) i u DPČ s příjmem vyšším než 4 499 Kč měsíčně, mu zaměstnavatel bude odvádět zálohovou daň z příjmu. V tomto případě může zaměstnavatel uplatnit slevu na dani na poplatníka (30 840 Kč) a případně další slevy, pokud na ně má student nárok.

3b. Odvody dohodáře na Slovensku

Výše odvodů při dohodě o provedení práce a dohodě o pracovní činnosti závisí na tom, zda má dohodář pravidelný nebo nepravidelný příjem. Při dohodě o brigádnické práci studenta naopak platí, že dohodář s příjmem do 4 962 Kč (200 €) měsíčně neplatí odvody na sociální pojištění (podmínkou je podepsání oznámení a čestného prohlášení na uplatnění odvodové odčitatelné položky). Povinnost platby sociálního pojištění se vztahuje pouze na zaměstnavatele. Dohoda o brigádnické práci studentů nepodléhá zdravotním odvodům ani pro dohodáře, ani pro zaměstnavatele.

Odvody dohodáře s pravidelným příjmem:

Odvody dohodáře s nepravidelným příjmem:

Odvody z dohody o brigádnické práci studentů:

Dohoda a daň z příjmu

Příjem získaný z kteréhokoli typu dohody se řadí mezi zdanitelný příjem. To znamená, že taký příjem podléhá dani z příjmu stejně jako příjem ze zaměstnání, a to ve výši 19 % nebo 25 %. Způsob zdanění se odvíjí od toho, zda má student u zaměstnavatele podepsané tzv. „Prohlášení k uplatnění nezdanitelné části základu daně na poplatníka a daňového bonusu“.

3c. Srovnání

Slovensko má na rozdíl od Česka až tři typy dohod. Na druhé straně, český dohodář nepodléhá zdravotním a sociálním odvodům při DPP i DPČ (pokud nedosáhne stanovenou hranici příjmu), zatímco slovenský dohodář neplatí odvody na zdravotní pojištění jen při dohodě o brigádnické práci studentů.

Zpět na obsah

4. Daňové odpočty v České republice a na Slovensku

V České republice, stejně jako na Slovensku, má poplatník možnost uplatnit si daňová zvýhodnění. Česko nabízí 4 druhy odčitatelných položek a 6 druhů slev na dani. Naopak, Slovensko má 3 druhy odčitatelných položek a 2 druhy daňových bonusů.

Obě země mají základní odpočet na poplatníka, který se automaticky zohlední při výpočtu daňové povinnosti.

V České republice si poplatník může uplatnit základní odpočet na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Naopak, na Slovensku si poplatník může uplatnit základní odpočet, resp. nezdanitelnou část základu daně na poplatníka ve výši 142 763 Kč / 5 753,79 € ročně (platí pro rok 2025). Jejím uplatněním se snižuje základ daně, a tedy i výsledná daň. V České republice je sice odpočet nižší, ale ve srovnání se Slovenskem, kde se nezdanitelná část odpočítává od základu daně, je v Česku odpočet konečná sleva, která se odpočítává od vypočtené daně. Slovensko má oproti Česku výhodu v tom, že odpočet na poplatníka se zvyšuje každý rok, zatímco v Česku odpočet moc neroste. Současná výše českého odpočtu je stejná od roku 2022 a v minulém období byla dokonce stejná výše odpočtu platná až 9 let (od roku 2012 do 2021).

Dalším zvýhodněním, které nabízejí obě země, je sleva na manželku/manžela (na Slovensku je to daňový odpočet na manželku/manžela). I v tomto případě je výrazný rozdíl ve výši daňového zvýhodnění. V Česku je to 24 840 Kč a na Slovensku cca 130 526 Kč / 5 260,61 € ročně. I zde však platí, že slovenský odpočet snižuje základ daně, zatímco český odpočet je konečnou slevou. Podmínky nároku na toto zvýhodnění mají obě země nastaveny jinak. V Česku je třeba splnit všechny tři stanovené podmínky, zatímco na Slovensku stačí splnit jednu ze 4 podmínek.

Zvýhodnění týkající se dětí také nabízejí obě země. V Česku je to sleva na dítě a na Slovensku je to daňový bonus na dítě do 18 let (platné pro rok 2025). Daňový bonus na dítě je na Slovensku o dost komplikovanější. Jeho výška se určuje podle věku dítěte, počtu dětí a výše příjmu rodiče. Slovensko dokonce zavedlo krácení daňového bonusu na dítě pro poplatníky s vyššími příjmy, které je v platnosti od ledna 2025.

Česko dále nabízí možnost odečíst si z daní dary, darování krve, úroky z hypotéky či spořící produkty na stáří. Naopak, na Slovensku je možnost odečíst si doplňkové důchodové spoření (III. pilíř) a daňový bonus na úroky z hypotéky (uzavřené od 1. 1. 2018).

Zpět na obsah

5. Tabulka slev a odčitatelných položek: ČR vs. SR

* Produkt spoření na stáří zahrnuje životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt, pojištění dlouhodobé péče včetně penzijního pojištění.

Zpět na obsah

Přestože Česká republika má více daňových odpočtů, ne každý poplatník má na ně nárok.

Potřebujete se poradit ohledně zdanění příjmu či uplatnění daňových odpočtů? Napište nám.

Sjednat konzultaci

Sledujte nás na Facebooku a Instagramu, ať vám neuniknou žádné informace o finančních tipech a různých novinek z oblasti daní.