Studenti a daně: Kdy musíte zdanit svůj příjem, jak na podnikání, kompletní průvodce 2025

Mnoho studentů si během studia přivydělává, ať už pravidelně na brigádách, nárazově při sezónních pracích, nebo si zakládá živnost a podniká. Může se zdát, že kvůli nízkému výdělku nebo studijnímu statusu se jich daňová problematika netýká. To je ale omyl. Studium nikoho nezbavuje daňových a pojistných povinností, pokud dosahuje určitých příjmů nebo vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Tento článek slouží jako podrobný průvodce, který studentům pomůže zorientovat se v pravidlech, termínech a možnostech, jak daňová přiznání řešit jednoduše a bez zbytečných chyb.

1. Kdy student musí a nemusí podat daňové přiznání
   
2. Dohody o provedení práce, srážková a zálohová daň: Proč je důležité „růžové prohlášení“
   2a. Příklad č. 1: DPP a srážková daň
   2b. Příklad č. 2: Souběh DPP
   
3. Podnikání při studiu (OSVČ): daňové a pojistné dopady
   4a. Příklad č. 3: Výpočet zdravotního pojištění
   
4. Sociální pojištění při podnikání
   5a. Příklad č. 4: Výpočet sociálního pojištění
   
5. Nemocenské pojištění
   
6. Daňové slevy: co si student může uplatnit
   
7. Termíny pro přiznání a přehledy v roce 2025
   
8. Jak si daně zpracovat jednoduše: řešení přes online aplikaci
   

1. Kdy student musí a nemusí podat daňové přiznání

Základní pravidlo zní: pokud student v daném roce přesáhne zdanitelné příjmy ve výši 50 000 Kč, nebo pokud podniká a vykáže daňovou ztrátu, musí podat daňové přiznání. Povinnost může vzniknout i při kombinaci více zaměstnání, příjmu z nájmu nebo jiných vedlejších činností.

Naopak, pokud student pracoval v roce pouze pro jednoho zaměstnavatele, nebo více zaměstnavatelů postupně, a měl u všech podepsané tzv. prohlášení poplatníka (tzv. růžový formulář), a zároveň neměl žádné jiné příjmy, daňové přiznání podávat nemusí.

Kompletní podmínky o tom, kdo musí a nemusí podat daňové přiznání jsme psali v článku Kdo musí podat daňové přiznání 2024 v roce 2025?.

Zpět na obsah

2. Dohody o provedení práce, srážková a zálohová daň: Proč je důležité „růžové prohlášení“

Jednou z nejčastějších forem výdělku studentů jsou dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Příjem z těchto dohod může být zdaněn dvěma různými způsoby – buď srážkovou, nebo zálohovou daní. Klíčem k tomu, jaký způsob zdanění se použije, je to, zda má student u zaměstnavatele podepsané tzv. prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, známé jako „růžový papír“.

Pokud student nemá prohlášení podepsané a jeho příjem z DPP nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně (nebo u DPČ částku 3 999 Kč měsíčně), zdaní se tento příjem srážkovou daní ve výši 15 %. Tato daň je konečná a příjem se už dále neuvádí v daňovém přiznání, daňová povinnost je tím považována za vyrovnanou. Takový student daňové přiznání podávat nemusí, pokud nechce žádat o vrácení daně.

Pokud však student prohlášení podepíše, pak i u dohody o provedení práce (bez ohledu na výši) nebo u DPČ s příjmem vyšším než 3 999 Kč měsíčně bude z příjmu odváděna zálohová daň. V tomto případě může zaměstnavatel uplatnit slevu na dani na poplatníka (30 840 Kč ročně) a případně další slevy, pokud na ně má student nárok. Výsledkem často bývá, že student daň z výplaty vůbec neplatí.

Je však důležité vědět, že prohlášení lze mít podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele na dané období, zpravidla tedy v jeden měsíc pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud by student podepsal růžové prohlášení u více zaměstnavatelů současně, jedná se o porušení pravidel a může to vést k doměření daně nebo sankcím.

Pro ty, kteří prohlášení nepodepsali, ale chtějí si daň zpětně „vzít zpět“, je stále možnost. Pokud příjmy byly zdaněny srážkovou daní a student za celý rok nepřesáhl zdanitelný příjem 50 000 Kč, může podat dobrovolné daňové přiznání, ve kterém si uplatní slevu na poplatníka. V praxi to znamená, že mu bude sražená daň zcela vrácena.

Příklad 1: Studentka na DPP, příjmy do 10 000 Kč měsíčně

Eliška, 21 let, studuje prezenčně vysokou školu a pracovala v létě na dohodu o provedení práce. V červenci a srpnu měla příjem 9 500 Kč měsíčně. Prohlášení poplatníka nepodepsala.

• Její příjem byl zdaněn srážkovou daní (15 %) a daňová povinnost tím byla vypořádána.
• Daňové přiznání podávat nemusí, pokud nechce získat sraženou daň zpět.
• Pokud by daňové přiznání podala, mohla by si uplatnit slevu na poplatníka a celou daň získat zpět.

Závěr: Přiznání není povinné, ale pokud ho podá, získá přeplatek.

Příklad 2: Student s více brigádami bez prohlášení

Jan pracoval během semestru u dvou různých zaměstnavatelů na DPP. U žádného neměl podepsané prohlášení. V každé práci si vydělal 8 000 Kč měsíčně po dobu čtyř měsíců.

• Přesáhl celkový příjem 50 000 Kč ročně.
• Příjmy byly zdaněny srážkovou daní.
• Může podat přiznání a díky uplatnění slev si daň nechat vrátit.

Závěr: Přiznání není povinné, ale pokud ho podá, získá přeplatek.

Zpět na obsah

3. Podnikání při studiu: OSVČ a daňové dopady

Mnoho studentů si kromě brigád přivydělává také na volné noze, často v digitálních profesích, jako je grafika, programování, psaní textů, doučování nebo marketing. Pokud tyto činnosti nevykonávají v rámci zaměstnaneckého poměru, ale samostatně, stávají se tzv. osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ). To s sebou přináší zcela jiné daňové a pojistné povinnosti než klasická práce na dohodu.Student může podnikat legálně, pokud splňuje podmínky stanovené živnostenským zákonem. Živnost lze založit online nebo osobně na živnostenském úřadě.

Při podnikání v době studia se na studenta (OSVČ) vztahují určité výhody. Podnikání se totiž považuje za vedlejší činnost, protože hlavní činností je studium. Výhodou vedlejší činnosti je zejména to, že v některých případech nevzniká povinnost hradit sociální pojištění (na rozdíl od hlavní činnosti), a že zdravotní pojištění se odvádí jen podle skutečně dosaženého zisku.

Z hlediska daně z příjmů platí, že pokud student podniká, vzniká mu povinnost podat daňové přiznání v těchto případech:

• pokud jeho hrubé příjmy z podnikání přesáhnou 50 000 Kč za kalendářní rok (bez ohledu na výdaje),
• nebo i při nižších příjmech, pokud v podnikání vykáže daňovou ztrátu (pokud má vyšší výdaje než příjmy).

Student může uplatnit výdaje dvěma způsoby stejně jako každý jiný OSVČ, buď skutečné (na základě vedení daňové evidence nebo účetnictví), nebo formou výdajového paušálu (například 40 %, 60 % nebo 80 % podle typu činnosti). Paušální výdaje výrazně zjednodušují administrativu, protože není třeba evidovat každou položku.

Při podnikání nezáleží na tom, zda má student živnost volnou, vázanou nebo činnost, která není živností (např. autorské honoráře, smlouvy podle občanského zákoníku apod.). Pokud vykonává samostatnou výdělečnou činnost soustavně a za účelem dosažení zisku, stává se daňovým subjektem a přistupuje na režim, který vyžaduje nejen daňové přiznání, ale i případné odvody na zdravotní a sociální pojištění. V následujících částech se detailně podíváme na to, jaké povinnosti podnikajícího studenta čekají vůči zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení – a kolik přesně může odvádět.

Zpět na obsah

4. Zdravotní pojištění: kdy a kolik se platí

Studenti, kteří studují prezenčně a zároveň jsou mladší 26 let, jsou v očích zákona považováni za takzvané státní pojištěnce. To znamená, že za ně zdravotní pojištění standardně hradí stát. Tato skutečnost se ale mění v momentě, kdy začne student podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ).

Jakmile je student zapsán jako OSVČ, zdravotní pojišťovna jej automaticky eviduje jako podnikající osobu s vedlejší činností, protože hlavní činností je studium. To přináší odlišný režim od hlavní činnosti, především ve způsobu výpočtu a v povinnostech ohledně záloh a přehledů.

Jaké má student - OSVČ povinnosti vůči zdravotní pojišťovně?

Po skončení každého kalendářního roku musí OSVČ, tedy i student podnikající na vedlejší činnost, podat tzv. přehled o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně. V tomto formuláři se uvádí:

• výše hrubých příjmů z podnikání,
• výše uplatněných výdajů (buď skutečných, nebo paušálních),
• zisk, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Zdravotní pojišťovna následně z vypočteného zisku stanoví vyměřovací základ. Ten se ze zákona rovná 50 % dosaženého zisku. Na základě vyměřovacího základu se určuje výše pojistného. Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu.

Co když je zisk nízký?

Zákon neukládá studentům-OSVČ povinnost platit minimální zálohy. Zdravotní pojištění tedy nemusí být odvedeno vůbec, pokud zisk za rok vyjde tak nízký, že by výsledná částka pojistného byla nulová. To je častý případ například při krátkodobém podnikání, výdělcích na konci roku nebo při podnikání bez zisku (například když jsou výdaje vyšší než příjmy).

Kdy a jak se začínají platit zálohy?

V prvním roce podnikání se žádné zálohy na zdravotní pojištění neplatí. OSVČ pouze podniká, a po skončení roku vyplní a odevzdá přehled. Pokud z něj vyjde nějaká výše pojistného, student ji doplatí jednorázově. Zároveň mu tím vznikne povinnost platit měsíční zálohy v dalším roce, a to od měsíce následujícího po podání přehledu.

Zálohy v dalším roce se odvíjí od skutečně dosaženého zisku v roce předchozím. Minimální výše záloh není u vedlejší činnosti zákonem stanovena, záloha může být klidně i 100 Kč měsíčně, pokud tomu odpovídá výpočet podle zisku.

Příklad 3: Výpočet zdravotního pojištění

Tereza, studentka vysoké školy, si během roku 2024 přivydělávala jako OSVČ, dělala překlady textů a jazykové korektury. Za celý rok vystavila faktury v celkové výši 120 000 Kč. Uplatňuje paušální výdaje 60 %.

• Výdaje (paušálně): 60 % z 120 000 Kč = 72 000 Kč
• Zisk (příjmy – výdaje): 120 000 Kč – 72 000 Kč = 48 000 Kč
• Vyměřovací základ: 50 % ze zisku = 24 000 Kč
• Pojistné na zdravotní pojištění: 13,5 % z 24 000 Kč = 3 240 Kč

Tereza po skončení roku 2024 vyplní přehled pro svou zdravotní pojišťovnu a zaplatí pojistné 3 240 Kč jednorázově. Od měsíce následujícího po podání přehledu začne hradit měsíční zálohy – v jejím případě zřejmě v nízké výši, přibližně 270 Kč měsíčně.

Zpět na obsah

5. Sociální pojištění: rozhodná částka a výpočet

Na rozdíl od zdravotního pojištění, které musí platit každá OSVČ podle dosaženého zisku, sociální pojištění se při vedlejší činnosti neplatí automaticky. Pro studenty podnikající při studiu je to dobrá zpráva, pokud jejich zisk nepřesáhne určitou hranici, nemusí sociální pojištění vůbec řešit. Zároveň je ale důležité vědět, kdy už tato povinnost vzniká, jak se vypočítá a co z ní vyplývá.

Kdy student sociální pojištění neplatí

Pokud student podniká při studiu, považuje se jeho podnikání za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. V takovém případě platí, že pokud zisk (příjmy – výdaje) nepřesáhne tzv. rozhodnou částku, nevzniká mu povinnost sociální pojištění hradit. Nevzniká ani povinnost platit zálohy na další období.

Pro celý rok 2024 je rozhodná částka stanovena na 105 520 Kč (v roce 2025 se jedná o 111 736 Kč). Pokud student podnikal jen část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje – o 8 794 Kč za každý kalendářní měsíc, kdy činnost nevykonával.

Kdy už se sociální pojištění platí

Jakmile zisk z podnikání přesáhne rozhodnou částku (nebo její poměrnou část), student se stává účastníkem důchodového pojištění a má následující povinnosti:

• doplatit pojistné za uplynulý rok,
• začít platit měsíční zálohy na důchodové pojištění od následujícího měsíce po podání přehledu.

Výše pojistného se vypočítává z tzv. vyměřovacího základu, který činí 55 % z dosaženého zisku. Z této částky se odvádí 29,2 % na pojistném (sazba platná v roce 2024).

Pokud je vypočtená výše nižší než minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost (v roce 2024 činí 4 837 Kč měsíčně, tj. 58 044 Kč ročně), odvádí se pojistné alespoň z této minimální částky.

Příklad 4: Výpočet sociálního pojištění

David, student informatiky, podnikal od září 2024 jako OSVČ – programoval weby a vystavoval faktury v celkové výši 140 000 Kč. Uplatnil paušální výdaje 60 %.

• Výdaje: 60 % z 140 000 Kč = 84 000 Kč
• Zisk: 140 000 Kč – 84 000 Kč = 56 000 Kč

Protože podnikal pouze 4 měsíce (září–prosinec), jeho rozhodná částka je snížena o 8 měsíců: 105 520 Kč – (8 794 Kč × 8) = 35 264 Kč

David tedy překročil rozhodnou částku a vzniká mu povinnost platit sociální pojištění.

• Vyměřovací základ: 55 % z 56 000 Kč = 30 800 Kč
• Pojistné: 29,2 % z 30 800 Kč = 8 993 Kč

Tuto částku doplatí po podání přehledu. Od následujícího měsíce mu vzniká povinnost platit měsíční zálohy na sociální pojištění, které budou odpovídat dosaženému zisku nebo alespoň minimální výši pro vedlejší činnost (v roce 2025 se předpokládá záloha cca 1 413 Kč měsíčně).

Zpět na obsah

6. Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné. Student se k němu může přihlásit, pokud chce mít nárok na nemocenské dávky v případě pracovní neschopnosti. Přihlášení se provádí u OSSZ. Pokud student nemocenské pojištění nehradí, nemá v případě nemoci nárok na žádnou dávku z nemocenského systému. Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění OSVČ se od ledna 2025 zvyšuje na 243 Kč.

Zpět na obsah

7. Daňové slevy: co si student může uplatnit

Studenti mají nárok na daňové slevy jako ostatní poplatníci, pokud splňují jejich podmínky. Slevy se v průběhu roku uplatňují pouze u zaměstnavatele, u kterého má student podepsané prohlášení poplatníka k dani. V ostatních případech je možné slevy nárokovat až zpětně v daňovém přiznání.

Od roku 2024 však sleva na studenta nelze již uplatnit.

Kompletní přehled slev na daních a odpočtů pro rok 2024 a 2025 najdete v tomto článku.

Zpět na obsah

8. Termíny pro daňové přiznání a přehledy v roce 2025

• 1. dubna 2025: podání daňového přiznání v papírové podobě,
• 2. května 2025: elektronické podání (např. přes portál Moje daně),
• 1. července 2025: pokud přiznání podává daňový poradce (a oznámí to správci daně).

Přehledy OSVČ:

• Do 1 měsíce od podání daňového přiznání pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ,
• Pokud přiznání nepodává (např. při nízkém příjmu), přehledy se podávají do 2. května 2025.

¹⁾ OSVČ má povinnost podat přehled pro ČSSZ elektronicky.

Zpět na obsah

9. Jak si daně zpracovat jednoduše?

Zorientovat se v pravidlech a termínech není pro každého jednoduché, a zvlášť ne při prvním podání. Proto jsme v NeoTax připravili intuitivní online aplikaci na OnlinePřiznání.cz, která studentům a začínajícím OSVČ pomůže:

• spočítat si daň i pojistné povinnosti,
• vyplnit daňové přiznání a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu,
• vše bezpečně odeslat na příslušné úřady.

Naše aplikace obsahuje kalkulačku zdarma, bez nutnosti papírování nebo znalosti daňového práva. Stačí odpovědět na pár otázek a aplikace vše zpracuje za vás. Vyzkoušejte ji hned.

Vyplnit přiznání