Jak na zdanění investic v daňovém přiznání za rok 2024: Kompletní průvodce

Investování se stalo běžnou součástí finančního plánování Čechů. Ať už investujete do akcií, ETF fondů, kryptoměn, nebo P2P půjček, je důležité správně vypořádat daňovou povinnost z těchto příjmů. V tomto článku vám krok za krokem vysvětlíme, jak investiční příjmy uvést v daňovém přiznání za rok 2024.

1. Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2024?
   1a. Příklad: Zaměstnanec prodává akcie po časovém testu
   1b. Příklad: OSVČ v paušální dani prodává akcie a má dividendy
   
2. Základní legislativní rámec zdanění investic
   
3. Sazby daně z příjmů pro rok 2024
   
4. Příjmy z kapitálového majetku § 8
   4a. Dividendy z ČR
   4b. Dividendy ze zahraničí
   4c. Dividendy v aplikaci OnlinePriznani.cz
   4d. Samostatný základ daně
   
5. Ostatní příjmy § 10: Prodej cenných papírů, kryptoměn, derivátů, půjček
   
6. Cenné papíry - časové testy
   6a. Příklad č. 1: limit 100 000 Kč
   6b. Příklad č. 2: překročení limitu a nesplnění časového testu
   6c. Příklad 3: Prodej po 3 letech držby
   6d. Vyplnění příjmu z prodeje cenných papírů v aplikaci OnlinePriznani.cz
   
7. Kryptoměny
   7a. Vyplnění příjmu z kryptoměn v aplikaci OnlinePriznani.cz
   7b. Kryptoměnové ETF fondy
   
8. Deriváty a finanční instrumenty
   
9. P2P půjčky, zdanit je v § 8 či § 10?
   
10. Komodity (zlato, stříbro)
    
11. Zpracování daňového přiznání za rok 2024
    11a. Jak si připravit podklady pro daňové přiznání z investic?
    11b. Jaký kurz použít při přepočtu investic v cizí měně do daňového přiznání?
    

1. Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2024?

Podání daňového přiznání se řídí dle § 38g zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále ZDP).

1. Příjem vyšší než 50 000 Kč: Pokud celkové příjmy za rok 2024 přesáhnou 50 000 Kč a nejedná se o příjmy osvobozené, nepodléhající dani nebo již zdaněné srážkovou daní (např. úroky z běžného účtu nebo DPP do 10 000 Kč).
2. Souběh příjmů od více zaměstnavatelů: Pokud máte příjmy od více zaměstnavatelů současně a tyto příjmy nebyly zdaněny srážkovou daní.
3. Kombinace příjmů ze zaměstnání a jiných příjmů (§ 7-10 ZDP): Pokud máte příjmy ze zaměstnání (§ 6) a k tomu další příjmy (např. z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu) vyšší než 20 000 Kč ročně.
4. Daňová ztráta: Pokud vykazujete ztrátu z podnikání nebo jiné činnosti (např. obchodování s cennými papíry).
5. Porušení specifických podmínek: Např. při předčasném ukončení penzijního či životního pojištění nebo nesplnění podmínek paušální daně u OSVČ.

Podrobněji veškeré informace o podání daňového přiznání a o tom, kdo ho nemusí podávat, píšeme v článku Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2024?. Existují i situace, kdy se vám podání daňového přiznání dokonce vyplatí.

Příklad: Zaměstnanec prodává akcie po časovém testu

Pan Investor je zaměstnanec a pracuje pro jednu společnost, u které má příjem ze zaměstnání ve výši 600 000 Kč ročně. V roce 2015 nakoupil akcie společnosti ČEZ za 200 000 Kč. V roce 2024 se rozhodl tyto akcie prodat za 800 000 Kč.

1. Prodej akcií po časovém testu – osvobození od daně (§ 4 odst. 1 písm. u) ZDP): Pan Investor držel akcie ČEZu déle než 3 roky. Příjem z prodeje těchto akcií je tedy osvobozen od daně a neuvádí se v daňovém přiznání.
2. Příjem ze zaměstnání:
   • Pan Investor měl příjem ze závislé činnosti (zaměstnání) ve výši 600 000 Kč.
   • U zaměstnavatele podepsal Prohlášení poplatníka daně ("růžový papír"), takže jeho příjem byl zdaněn zálohovou daní.
   • Neměl žádné další příjmy podle § 7–10 ZDP (např. z podnikání, kapitálového majetku nebo pronájmu), které by přesáhly 20 000 Kč.
   • Příjem z akcií 800 000 Kč je od daně osvobozen a nepočítá se do limitů výše.

Výsledek: Protože příjem z prodeje akcií je osvobozený od daně, pan Investor nemusí podávat daňové přiznání za rok 2024. Veškeré jeho daňové povinnosti byly vyřízeny prostřednictvím zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování daně.

Pokud by doba držby akcií byla kratší než 3 roky, příjem by se zdaňoval podle § 10 – Ostatní příjmy, a zisk (rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou) by podléhal dani ve výši 15 %, případně 23 % (pro částku přesahující 36násobek průměrné mzdy). Více vysvětlujeme v kapitole 6. Cenné papíry - časové testy

Příklad: OSVČ v paušální dani prodává akcie po časovém testu

Pan Podnikatel, který je v paušálním režimu daně a měl za rok 2024 příjmy z podnikání ve výši 800 000 Kč, prodal akcie ČEZ za 1 200 000 Kč, které nakoupil v roce 2016 za 300 000 Kč.

Jelikož akcie držel déle než 3 roky, příjem z jejich prodeje je podle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP osvobozen od daně. Protože jeho podnikatelské příjmy nepřesahují limit 2 000 000 Kč a nemá jiné zdanitelné příjmy (§ 7–10 ZDP) vyšší než 50 000 Kč a splňuje všechny podmínky paušální daně, nemusí tedy podávat daňové přiznání. Pokud by však tyto akcie prodal před uplynutím 3letého časového testu, příjem ve výši 1 200 000 Kč by podléhal zdanění podle § 10 ZDP, což by znamenalo nutnost podat daňové přiznání.

Zpět na obsah

2. Základní legislativní rámec zdanění investic

Příjmy z investic lze rozdělit do několika kategorií, z nichž každá má vlastní pravidla pro výpočet základu daně a uplatnění případných výjimek:

• § 4 Příjmy osvobozené od daně: Obsahuje podmínky pro osvobození některých příjmů, např. časový test u cenných papírů.
• § 8 Příjmy z kapitálového majetku: Sem patří zejména dividendy, úroky a jiné pravidelné výnosy z finančních aktiv.
• § 10 Ostatní příjmy: Zde spadají příjmy z prodeje cenných papírů, kryptoměn, P2P půjček a dalších aktiv.

Zpět na obsah

3. Sazby daně z příjmů pro rok 2024

• 15 %: Základní sazba daně, která se uplatňuje na příjmy do 36násobku průměrné měsíční mzdy (pro rok 2024 byla průměrná mzda 43 967 Kč). Pro rok 2024 činí tento limit tedy 1 582 812 Kč ročně. V roce 2025 se hranice posune na 1 676 052 Kč.
• 23 %: Vyšší sazba se uplatní na část základu daně, která přesahuje výše uvedený limit.

Příklad: Investor má celkový základ daně z příjmů ve výši 2 000 000 Kč:

• Prvních 1 582 812 Kč bude zdaněno sazbou 15 %.
• Zbylých 417 188 Kč bude zdaněno sazbou 23 %.

Zahraniční dividendy se řídí paragrafem § 8 zákona o daních z příjmů a je nutné je vždy uvést v daňovém přiznání. Standardně se zahrnují do řádného základu daně, což může vést k jejich částečnému zdanění 23% sazbou, pokud váš celkový základ daně přesáhne 36násobek průměrné mzdy.

Řešením je tak samostatný základ daně (§ 16a ZDP):

Díky samostatnému základu daně lze zahraniční dividendy zdanit pouze 15% sazbou, bez ohledu na výši ostatních příjmů.

Jak to funguje?

Pan Dividenda měl v roce 2024 příjem ze zaměstnání 1 600 000 Kč a zahraniční dividendy ve výši 400 000 Kč:

1. Bez samostatného základu: Celkový základ daně 2 000 000 Kč → část nad 1 582 812 Kč (417 188 Kč) se zdaní 23%.
2. Se samostatným základem: Základ daně ze zaměstnání 1 600 000 Kč (15 %), samostatný základ daně 400 000 Kč (15 %).

Více najdete v článku: Dividendy ze zahraničí: vysvětlení 15% a 23% daně

Zpět na obsah

4. Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)

Příjmy z kapitálového majetku tvoří samostatnou kategorii příjmů, která se v daňovém přiznání uvádí ve zvláštní části. Upravuje je § 8 zákona o daních z příjmů. Typickými příklady těchto příjmů jsou:

• dividendy z akcií (včetně podílů na zisku u s. r. o. nebo a. s.),
• úroky z dluhopisů, vkladových certifikátů, spořicích účtů nebo jiných dlužních cenných papírů,
• výnosy z podílových fondů,
• příjmy z tichého společenství.

U těchto příjmů nelze uplatnit žádné výdaje, zdaňuje se vždy celý příjem.

Dividendy a úroky z České republiky

V případě českých akcií nebo fondů je daň obvykle stržena přímo plátcem (například společností, která vyplácí dividendu). Zdanění probíhá formou srážkové daně ve výši 15 % a příjemce již tento příjem nezahrnuje do daňového přiznání.

Zahraniční dividendy

Zahraniční dividendy se do českého daňového přiznání uvádějí vždy. Jejich zdanění se neprovádí automaticky prostřednictvím českého plátce, a poplatník má povinnost tyto příjmy sám přiznat.

Základní pravidla:

• Zahraniční dividenda se uvádí do přiznání jako příjem dle § 8 ZDP.
• V případě, že byla daň již odvedena v zahraničí (např. 15 % v USA), lze ji započíst proti české daňové povinnosti, nejvýše však do sazby daně platné v ČR (15 %).
• V některých případech (např. USA, Německo, Nizozemsko) je možné uplatnit výhodnější daňovou sazbu na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění, za předpokladu, že byly splněny příslušné podmínky (např. doložen formulář W-8BEN).

Dividendy v aplikaci na OnlinePriznani.cz

Pokud máte zahraniční dividendy (např. z německých akcií), můžete je jednoduše zpracovat prostřednictvím aplikace OnlinePriznani.cz. Aplikace vás provede celým procesem krok za krokem. Vemte si k ruce všechny výpisy od brokerů, které máte k dispozici, budete je potřebovat. Zde je konkrétní návod, jak postupovat:

1. Zadání zahraničního příjmu

V aplikaci přejděte do kroku Zdroje příjmů a zaškrtněte pole "Příjmy ze zahraničí". Aplikace automaticky otevře sekci, kde můžete zadat detailní informace o vašich zahraničních příjmech.

2. Vyplnění detailů zahraničního příjmu

a) Zvolte zemi původu příjmu

Z nabídky vyberte stát, odkud dividenda pochází.

Příklad: Země: Německo

b) Zvolte metodu vyloučení dvojího zdanění

Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Německem vyberte jednu z následujících metod:

1. Vynětí
2. Zápočet

Kterou metodu zvolit pro dividendy?

Pro příjmy z dividend je vždy nutné použít metodu zápočtu, protože:

Podle Článku 10 – Dividendy Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českem a Německem mohou být dividendy zdaněny jak ve státě sídla společnosti (Německo), tak ve státě rezidence příjemce (ČR).

Proto je nutné zahrnout hrubou dividendu (před sražením daně v Německu) do českého daňového přiznání.

Zamezení dvojího zdanění zápočtem:

• Daň zaplacená v Německu se započítá na českou daňovou povinnost, ale maximálně do výše české daně (15 % hrubé dividendy).

• Pokud byla v Německu sražena vyšší daň (např. 26,375 %), přeplatek musíte žádat přímo v Německu, s vrácením srážkové daně z dividend vám dokážeme pomoci.

• Zvolte tedy v aplikaci metodu zápočtu, protože tato metoda je pro dividendy stanovena v Smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Německem.

• BOX: Při příjmech z dividend (nebo jiných příjmů) ze zahraničí je vždy důležité se podívat do konkrétní Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a daným státem, abyste ověřili:

• Maximální sazbu srážkové daně, kterou může stát zdroje (v našem případě Německo) uplatnit.

• Preferovanou metodu vyloučení dvojího zdanění (zápočet nebo vynětí).

c) Zvolte druh příjmu

Vyberte možnost "Kapitálový majetek (dividendy..)".

d) Zvolte měnu, ve které jste příjem obdrželi

Zvolte měnu, v níž vám byla dividenda vyplacena. V případě Německa je to zpravidla EUR.

e) Vyplňte požadované údaje

Celkové příjmy ve zvolené měně

Uveďte hrubou výši dividendy před sražením daně.

Příklad: Hrubá výše dividendy: 1 000 EUR

Celkové výdaje ve zvolené měně

Uveďte 0, protože v případě příjmů z dividend nelze uplatnit žádné výdaje.

Celkem zaplacené daně ve zvolené měně

Zadejte částku daně, která vám byla skutečně stržena v zahraničí (např. německým finančním úřadem nebo prostřednictvím brokera, naleznete to ve vašem výpisu).

Příklad: Stržená daň: 263,75 EUR (26,375 % z hrubé dividendy 1 000 EUR).

Co s těmito částkami udělá aplikace?

Aplikace automaticky přepočítá příjmy a zaplacenou daň z EUR na české koruny pomocí jednotného kurzu ČNB za rok 2024. Tento kurz zveřejňuje pravidelně Ministerstvo financí na začátku roku. Nemusíte se tedy o přepočet starat, aplikace vše zaokrouhlí a převede do českých korun za vás.

Identifikační údaje zahraničního správce nebo plátce daně (zaměstnavatel, finanční úřad, depozitář)

Uveďte název subjektu, který strhl a odvedl daň.

Pokud máte informace, že daň strhl zahraniční správce daně (finanční úřad):

• Název: např. Bundeszentralamt für Steuern (BzSt)
• Země: Německo
• Pokud nakupujete přes brokera a ten vám daň strhl:
• Název: např. DEGIRO B.V.
• Země: Nizozemsko (nebo země sídla brokera).

5. Hotovo: Generování přiznání

Po vyplnění všech údajů aplikace automaticky vytvoří:

• Daňové přiznání, kde budou zahrnuty všechny příjmy včetně zahraničních.
• Přílohu č. 3 "Výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí dle § 38f zákona", která je povinná při zápočtu daně zaplacené v zahraničí.
• Popř. přehledy pro pojišťovny, pokud jste OSVČ.

Po kontrole údajů si můžete daňové přiznání stáhnout ve formátu PDF nebo jej elektronicky odeslat přímo z aplikace.

Vyplnit přiznání

Další otázky k aplikaci a dividendám

1. Co když mám dividendy z více zemí?

Pokud máte dividendy z více zemí, je nutné každou zemi zadat zvlášť.

2. Mám 5 dividend z jedné země, jak to do aplikace zadat?

Aplikace umožňuje zadat zahraniční dividendy z jedné země pouze jako jednu souhrnnou položku. To znamená, že není nutné (a ani možné) zadávat každou jednotlivou dividendu zvlášť. Pokud máte více dividend z jedné země, vždy je slučte do jedné položky a zadejte celkové hodnoty (součet hrubých příjmů a součet sražené daně).

Samostatný základ daně

Od roku 2021 je možné zahraniční dividendy zařadit do tzv. samostatného základu daně dle § 16a ZDP. Díky tomu se tyto příjmy zdaní vždy sazbou 15 %, bez ohledu na výši ostatního základu daně. To je výhodné zejména pro poplatníky s vyššími příjmy, kteří by jinak překročili hranici pro zdanění 23% sazbou.

Zpět na obsah

5. Ostatní příjmy (§ 10 ZDP): Prodej cenných papírů, kryptoměn a derivátů

Ostatní příjmy tvoří významnou kategorii, která se v praxi často týká právě investorů. Do této skupiny patří mimo jiné:

• příjmy z prodeje cenných papírů (např. akcie, podílové listy, ETF),
• příjmy z prodeje kryptoměn,
• zisky z derivátových obchodů (např. opce, futures, CFD),
• příjmy z P2P půjček,
• příležitostné příjmy z prodeje movitých věcí (např. drahé kovy, fyzické komodity).

Jak se stanoví základ daně

Pro všechny tyto příjmy platí obecné pravidlo. Základ daně se rovná rozdílu mezi příjmy a výdaji, které s daným příjmem prokazatelně souvisejí.

Výdaji mohou být například:

• nákupní cena cenných papírů či kryptoměn,
• poplatky brokerovi, burzovní poplatky,
• konverzní náklady, obchodní poplatky,
• administrativní poplatky na platformách (např. při P2P investicích).
• Tyto výdaje je nutné doložit (v případě kontroly správce daně), a proto je důležité vést si řádnou evidenci všech nákupů a prodejů, včetně dokladů a výpisů.

Nelze uplatnit daňovou ztrátu

Zásadní omezení u ostatních příjmů spočívá v tom, že pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, nelze vykázat daňovou ztrátu, ani ji přenášet do dalších let. Rozdíl se jednoduše vynuluje a poplatník nemá z nadměrných výdajů žádný daňový benefit.

To je rozdíl oproti podnikání (§ 7 ZDP), kde ztráta může být uplatněna proti jiným příjmům nebo převedena do budoucích let.

Kompenzace zisků a ztrát v rámci jedné skupiny aktiv

Ačkoli celkovou ztrátu z ostatních příjmů nelze daňově uplatnit, v rámci jedné skupiny příjmů je možné zisky a ztráty vzájemně kompenzovat.

Například:

• Zisky z akcií lze kompenzovat ztrátami z jiných akcií nebo ETF.
• Zisky z kryptoměn lze kompenzovat ztrátami z jiných kryptoměn.
• Zisky z derivátů lze kompenzovat ztrátami z jiných derivátů (např. opce, CFD, futures).

Co ale není možné:

• kompenzovat ztrátu z kryptoměn proti ziskům z akcií,
• kompenzovat ztrátu z derivátů proti ziskům z P2P půjček,
• započíst ztrátu ze § 10 proti příjmům ze zaměstnání (§ 6), podnikání (§ 7) nebo nájmu (§ 9).

Proto je z hlediska daňové optimalizace velmi důležité rozlišovat jednotlivé typy investičních příjmů podle jejich povahy, sledovat je odděleně ve vlastní evidenci a nepodceňovat načasování prodeje ztrátových nebo ziskových pozic.

Zpět na obsah

6. Cenné papíry: kdy je příjem z prodeje osvobozen?

Cenný papír představuje listinu nebo elektronický záznam, se kterým je spojeno určité majetkové právo – například právo na výnos (dividendu, úrok), podíl na zisku, nebo právo požadovat splacení dlužné částky.

Zjednodušeně řečeno: cenný papír je nástroj, který investor drží a který ho opravňuje k finančnímu plnění nebo podílu.

Nejčastější typy cenných papírů v praxi drobných investorů:

• Akcie – podíl na společnosti, zpravidla spojený s právem na dividendu a hlasováním na valné hromadě.
• ETF (Exchange Traded Funds) – burzovně obchodované fondy, které kombinují vlastnosti akcií a podílových fondů.
• Podílové listy – cenné papíry vydávané investičními fondy, které umožňují kolektivní investování.
• Dluhopisy (obligace) – dlužní cenné papíry, které představují závazek emitenta splatit jistinu a úrok.
• Zahraniční cenné papíry – např. americké akcie, evropské ETF, které investor drží na obchodních platformách typu Degiro, XTB, Interactive Brokers apod.

Z daňového hlediska je důležité, že většina těchto instrumentů se zdaňuje jako ostatní příjmy podle § 10 ZDP, pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození.

Podmínky pro osvobození

1. Limit 100 000 Kč ročně (§ 4 odst. 1 písm. t, ZDP)

Pokud souhrn příjmů z úplatného převodu cenných papírů nepřesáhne v kalendářním roce částku 100 000 Kč, příjem je zcela osvobozen od daně.

• Sleduje se hrubý příjem (prodejní cena), nikoli zisk (rozdíl mezi příjmem a výdajem).
• Pokud poplatník tento limit překročí (například 101 000 Kč), celý příjem podléhá zdanění, nikoli jen část přesahující limit.

Příklad 1: Osvobození do 100 000 Kč

Paní Nováková prodala v roce 2024 akcie několika českých společností, které držela méně než tři roky, za celkem 85 000 Kč. Nákupní cena činila 70 000 Kč.

• Hrubý příjem z prodeje: 85 000 Kč
• Jelikož nepřesáhla hranici 100 000 Kč, je příjem zcela osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP.
• Paní Nováková neuvede tento příjem do daňového přiznání.

2. Časový test – držba déle než 3 roky (§ 4 odst. 1 písm. u, ZDP)

Pokud investor drží cenné papíry (např. akcie, ETF, podílové listy) déle než tři roky, je příjem z jejich prodeje osvobozen bez ohledu na výši. Tříletá lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni pořízení a platí pro každý kus cenného papíru zvlášť.

Příklad 2: Překročení limitu a nesplnění časového testu

Pan Dvořák koupil v roce 2023 akcie zahraniční technologické společnosti za 95 000 Kč. V roce 2024 se rozhodl tyto akcie prodat za 101 000 Kč. Doba mezi nákupem a prodejem činila přibližně jeden rok.

Při posuzování, zda je příjem z prodeje osvobozen od daně, se postupuje vždy ve dvou krocích:

1. Posouzení limitu 100 000 Kč hrubého příjmu

   • Hrubý příjem pana Dvořáka činí 101 000 Kč, tedy o 1 000 Kč více, než činí zákonný limit pro osvobození.
   • ➝ První podmínka není splněna, příjem podléhá zdanění v plné výši.

2. Posouzení časového testu – držba alespoň 3 roky

   • Akcie byly drženy pouze jeden rok.
   • ➝ Druhá podmínka také není splněna.

Proto je příjem z prodeje akcií zdanitelný a pan Dvořák má povinnost jej uvést do daňového přiznání.

Do daňového přiznání uvede:

• Příjmy z prodeje: 101 000 Kč
• Výdaje (nákupní cena): 95 000 Kč
• Základ daně: 6 000 Kč

Tato částka (zisk) bude zdaněna standardní sazbou daně z příjmů ve výši 15 %, pokud pan Dvořák nepřekročí hranici pro progresivní zdanění.

Příklad 3: Prodej po 3 letech držby

Paní Štěpánová koupila v roce 2018 ETF fond zaměřený na globální akcie. V roce 2024 ho prodala se ziskem 450 000 Kč.

• Jelikož ETF držela déle než 3 roky, je příjem zcela osvobozen podle časového testu. Do daňového přiznání se nikam neuvádí.

Vyplnění příjmu z prodeje cenných papírů v aplikaci OnlinePriznani.cz

Vraťme se k panu Dvořákovi z příkladu č. 2. Pan Dvořák koupil v roce 2023 akcie zahraniční technologické společnosti za 95 000 Kč. V roce 2024 se rozhodl tyto akcie prodat za 101 000 Kč.

Do daňového přiznání uvede:

• Příjmy z prodeje: 101 000 Kč
• Výdaje (nákupní cena): 95 000 Kč
• Základ daně: 6 000 Kč

Zpět na obsah

7. Kryptoměny

V roce 2024 se na kryptoměny nevztahovalo žádné osvobození od daně. Každá směna, ať už na fiat měnu, jinou kryptoměnu nebo za zboží či služby, se považuje za zdanitelný příjem podle § 10.

Příjemce musí vždy spočítat zisk jako rozdíl mezi pořizovací a prodejní cenou.

Pro stanovení základu daně je možné využít některou z těchto metod ocenění:

• FIFO,
• vážený aritmetický průměr,
• LIFO (pro poplatníky, které nejsou účetními jednotkami)

Vyplnění příjmu prodeje kryptoměn v aplikaci OnlinePriznani.cz

Zdanění kryptoměn probíhá formou příjem mínus výdaj. Dani z příjmu tak podléhá pouze zisk z prodeje kryptoměny. Jak na vyplnění daňového přiznání za rok 2023 jednoduše a online?

1. V aplikaci na www.OnlinePřiznání.cz
2. Vzhledem k tomu, že prodej kryptoměn patrí k příjmům z movitých věcí, vyberte jako typ příjmů 3. možnost - Prodej movitých věcí (C).
3. Do druhu příjmů uveďte slovný popis: prodej kryptoměny.
4. Kód zvolte možnost: nic z níže uvedeného.
5. Doplňte příjem a výdaj.
6. Pokračujte do dalšího kroku.

Kryptoměnové ETF fondy

Pokud je podkladovým aktivem ETF kryptoměna, vztahuje se na něj stejný daňový režim jako na cenné papíry, nikoli na kryptoměny. Časový test tedy platil i v roce 2024.

Zpět na obsah

8. Deriváty a finanční instrumenty

Zisky z obchodování s deriváty, jako jsou opce, futures nebo CFD, se rovněž zdaňují podle § 10 ZDP. Na rozdíl od cenných papírů pro ně neexistuje žádný časový test ani jiné osvobození, zdanitelný je vždy celý zisk z každé transakce.

Výdaje, které lze uplatnit, zahrnují:

• nákupní cenu derivátu,
• poplatky brokerovi nebo burze,
• případné konverzní náklady.

Je důležité vést přesnou evidenci každé jednotlivé transakce.

Příklad č. 1: Zdanění příjmu z CFD obchodování

Paní Králová obchodovala v roce 2024 prostřednictvím online platformy s CFD (Contracts for Difference) na akciové indexy.

• V lednu otevřela dlouhou pozici na index Nasdaq 100 za 80 000 Kč.
• V březnu tuto pozici uzavřela se ziskem za 100 000 Kč.
• Poplatky brokerovi činily 1 500 Kč a navíc zaplatila 500 Kč za měnovou konverzi při nákupu.

Výpočet základu daně:

• Hrubý příjem z uzavření pozice: 100 000 Kč
• Výdaje:
  • nákupní cena CFD: 80 000 Kč
  • poplatky brokerovi: 1 500 Kč
  • konverzní náklady: 500 Kč
  • Celkem výdaje: 82 000 Kč
• Zisk (základ daně podle § 10): 100 000 Kč – 82 000 Kč = 18 000 Kč

Tuto částku uvede paní Králová v daňovém přiznání jako ostatní příjem dle § 10 ZDP. Jelikož neexistuje časový test ani možnost osvobození, celý zisk podléhá zdanění sazbou 15 %.

Vyplnění příjmu z finančních derivátů v aplikaci OnlinePriznani.cz

1. Zadání příjmu

• V aplikaci přejděte do kroku Zdroje příjmů a zaškrtněte pole "Ostatní příjmy". Aplikace automaticky otevře sekci, kde můžete zadat detailní informace o vašich příjmech.
• Vyberte finanční deriváty pod písmenem E.
• Doplníte slovní pojmenování - Deriváty.
• Kód zvolte nic z výše uvedeného.
• Doplňte příjem v českých korunách např. 185 000 a výdaje např. 165 000.
• Pole číslo rozhodnutí KÚ nevyplňujte.

Zpět na obsah

9. P2P půjčky a jak je zdanit: § 8 nebo § 10?

Investice do P2P půjček, tedy půjčování peněz jiným osobám přes online platformy, jsou v posledních letech čím dál populárnější. Ať už se jedná o Zonky (Benxy), Investown nebo zahraniční portály jako Mintos, z daňového hlediska je klíčové pochopit, zda jde o přímou investici nebo prostřednictvím fondu, protože každý typ má jiné daňové zacházení.

Rozlišení podle § 8 a § 10 ZDP

• § 8 – příjmy z kapitálového majetku: Pokud investor poskytuje prostředky prostřednictvím fondu nebo jiného subjektu (např. Zonky Rentier), typicky obdrží výnos v podobě úroků nebo podílu na zisku z fondu. Tyto příjmy podléhají zdanění podle § 8 ZDP.
• § 10 – ostatní příjmy: Pokud investor přímo participuje na půjčkách, např. na Zonky (Benxy), Investown nebo přes zahraniční platformy typu Mintos, zdaňují se výnosy jako ostatní příjem podle § 10 ZDP. To znamená, že investor uvádí do přiznání rozdíl mezi příjmy a souvisejícími výdaji (např. investovanou jistinou, poplatky).

Praktický příklad: Zonky (Benxy)

Pan Novotný v roce 2024 investoval přes platformu Zonky 95 000 Kč do participací na půjčkách. Do konce roku mu platforma vyplatila část jistiny ve výši 15 200 Kč, zatím bez úroků.

Jak se zdaní?

• Příjem: 15 200 Kč, jde o část vrácené jistiny (nikoliv zisk).
• Výdaj: 15 200 Kč, odpovídající část původní investované jistiny.
• Základ daně: 0 Kč

Kdy reálně bude odvádět daň ze zisku?

1. Obdrží úrok či jiný výnos, který přesáhne investovanou jistinu.
2. Získá více peněz, než do participací vložil – tedy dojde ke skutečnému zhodnocení.

Praktický příklad: Investown

• Výnosy z crowdfundingu a zákonné úroky z prodlení se považují za příjmy z kapitálového majetku dle § 8 odst. 1 písm. g) ZDP. Tyto výnosy nelze kombinovat s jinými příjmy a nelze proti nim uplatnit výdaje, zdaňuje se vždy hrubý výnos.
• Ostatní příjmy, jako jsou:
  • výnosy z participací na starších investičních příležitostech,
  • bonusové výnosy,
  • smluvní pokuty,
  • odměny za doporučení (tzv. referral bonusy),
• se zdaňují podle § 10 ZDP jako tzv. ostatní příjmy.

Zpět na obsah

10. Komodity (zlato, stříbro)

Zdanění komodit se odvíjí od formy investice, protože různé způsoby obchodování podléhají rozdílným daňovým pravidlům.

Fyzická držba komodit, jako je investiční zlato, se obecně považuje za prodej movité věci podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP. Pokud investor drží investiční zlato ve formě slitků nebo investičních mincí, příjem z jeho prodeje je zcela osvobozen od daně, bez ohledu na dobu držby. Toto pravidlo však platí pouze pro fyzickou osobu, která zlato nedrží v obchodním majetku. Pokud podnikatel prodá investiční zlato, které bylo součástí jeho obchodního majetku, bude zdaněno buď jako příjem ze samostatné činnosti, nebo jako ostatní příjem, pokud od vyřazení uplynulo méně než 5 let. Osvobození dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP se v těchto případech neuplatní.

Oproti tomu komoditní deriváty, mezi které patří futures kontrakty, opce na komodity nebo CFD, podléhají zdanění vždy, bez ohledu na dobu držby. Neexistuje zde žádný časový test ani možnost osvobození. Jakýkoli zisk z těchto nástrojů je zdaňován jako ostatní příjem podle § 10 ZDP. Výhodou je, že investor může vzájemně kompenzovat zisky a ztráty v rámci této kategorie aktiv.

Zpět na obsah

11. Zpracování daňového přiznání za rok 2024

Zdanění investic může být složité, zvlášť pokud kombinujete více typů příjmů, z akcií, kryptoměn, P2P půjček nebo zahraničních dividend. Ne každý má čas a chuť pročítat paragrafy a hlídat limity. Proto jsme tady my v NeoTax, daňoví specialisté a vývojáři aplikace OnlinePřiznani.cz, která vám pomůže:

• správně rozdělit příjmy podle zákona (§ 8, § 10, § 4),
• vyplnit přiznání krok za krokem,
• automaticky spočítat daňový základ a sazbu (15 % / 23 %),
• přiložit potřebné přílohy (např. zápočet zahraniční daně),
• elektronicky podat přiznání přímo na finanční úřad.

Nejste si něčím jistí nebo máte složitější investiční portfolio?

Objednejte si konzultaci s naším daňovým poradcem. Zajistíme, že vaše daňové přiznání bude nejen správné, ale i výhodné.

Vyplnit přiznání jednoduše a onlineObjednatdaňové poradenství

Jak si připravit podklady pro daňové přiznání z investic?

Než se pustíte do samotného vyplnění daňového přiznání, je klíčové mít připravené všechny relevantní doklady a evidenci. U investic do cenných papírů, kryptoměn nebo P2P půjček budete potřebovat zejména přehled o všech transakcích – nákupech, prodejích, přijatých výnosech i poplatcích. Tyto údaje najdete ve výpisech od brokerů (např. Degiro, XTB, Interactive Brokers) nebo na investičních platformách (např. Mintos, Bondster, Investown). Důležité je si také poznamenat konkrétní datum nákupu a prodeje každého aktiva – podle nich totiž posoudíte, zda splňujete časový test, nebo ne. V případě zahraničních příjmů (např. dividend ze zahraničních akcií) je třeba evidovat i sraženou daň v zahraničí a země původu příjmu, tyto informace jsou nezbytné pro správné uplatnění zápočtu daně dle § 38f ZDP.

Jaký kurz použít při přepočtu investic v cizí měně do daňového přiznání?

Pokud fyzická osoba realizuje příjmy a výdaje v cizí měně (například při nákupu a prodeji akcií, ETF nebo kryptoměn), je při sestavení daňového přiznání povinna tyto částky přepočítat na české koruny. Postup upravuje § 38 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ZDP.

Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů

(1) Přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který

a) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,

1. kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna,
2. kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje,

b) není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,

1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo
2. jednotným kurzem.

Tedy pokud fyzická osoba nevede účetnictví, má na výběr mezi:

• Denním kurzem ČNB ke dni uskutečnění každé jednotlivé transakce.
• Jednotným kurzem ČNB, zveřejněným Ministerstvem financí pro daný kalendářní rok.

Oba přístupy jsou legální, ale nelze je v rámci jednoho zdaňovacího období kombinovat, poplatník si musí vybrat jednu variantu a tu používat konzistentně na všechny příjmy a výdaje v daném roce.

Důležitou otázkou bývá, který roční kurz použít, pokud došlo k nákupu např. v roce 2021 a prodeji v roce 2022. Odpověď přinesl rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2019, č. j. 2 Afs 4/2019: „Pro účely přepočtu výdaje (nákupní ceny) se použije jednotný kurz za rok, ve kterém byl výdaj vynaložen – tedy rok nákupu.“ Příjem (prodej) se naopak přepočítá kurzem platným v roce, kdy byl realizován. Takový postup je v souladu s principem, že zisk nebo ztráta se počítá jako rozdíl mezi příjmem a výdajem, obě částky vyjádřené ve stejné měně, tedy v CZK.

Příklad:

• Nákup akcií v roce 2021 za 2 220 EUR: použije se jednotný kurz 2021.
• Prodej v roce 2022 za 2 105 EUR: použije se jednotný kurz 2022.

Díky tomu je výsledek přesnější, respektuje časové rozlišení a odpovídá výkladu daňové správy i odborné judikatury.

Zpět na obsah