Návod pro všechny zaměstnavatele: Jak efektivně nahradit současné DPP v návaznosti na legislativní změny

Legislativní změny: Kdy přejít z DPP na příkazní smlouvy a smlouvy o dílo

Legislativní změny v roce 2024 přinesly pro zaměstnavatele zásadní novinky v oblasti dohod o provedení práce (DPP). Od 1. ledna 2025 ztratí DPP své dosavadní výhody, což povede k nutnosti přehodnotit formu pracovních vztahů s brigádníky. Jak efektivně nahradit DPP příkazní smlouvou nebo smlouvou o dílo? V tomto článku vám představíme, jaké možnosti nyní máte, včetně praktických příkladů z praxe a doporučení, jak přizpůsobit své podnikání novým pravidlům.

1. Definice Dohody o provedení práce
2. Proč už nelze využívat stávající výhody DPP?
3. Závislá práce podle zákoníku práce
4. Příkazní smlouva
5. Kdy se použije příkazní smlouva?
6. Smlouvy o dílo
7. Výpovědní lhůta
8. Poskytnutí zařízení a pomůcek pro výkon práce
9. Daně a pojištění u příkazní smlouvy a smlouvy o dílo
10. Zaměstnání malého rozsahu
11. Příklady z praxe

Novou povinnost pro zaměstnavatele v oblasti nemocenského a důchodového pojištění přináší zákon č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013. Jedná se o evidenci všech dohod o provedení práce a hlášení příjmů z těchto dohod České správě sociálního zabezpečení.

S rokem 2024 skončí i stávající úprava pojištění zaměstnanců s DPP. DPP bude nově považována buď za klasické (ostatní) zaměstnání, nebo za zaměstnání malého rozsahu (ZMR). Záležet bude na výši sjednaného příjmu za kalendářní měsíc.

Jedinou výjimkou budou DPP v tzv. režimu oznámené dohody. Tento režim bude možné uplatnit pouze na DPP u jednoho zaměstnavatele, a to u toho, který si „rezervuje“ zaměstnance jako první.

Podniky tedy budou muset přehodnotit své strategie v oblasti náboru a řízení pracovních sil, aby se přizpůsobily novým legislativním požadavkům. Je třeba dobře zvážit všechny aspekty a uvědomit si, jakou práci potřebuje podnik řešit.

Definice Dohody o provedení práce

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou formou základních pracovněprávních vztahů. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr vycházejí z předpokladu existence potřeby výkonu pracovních činností menšího rozsahu, které vykazují znaky závislé práce.

Zákoník práce předpokládá, že tyto pracovněprávní vztahy jsou pouze formami doplňkovými, výjimečnými. Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Sjednání dohod má umožnit zaměstnavateli zabezpečit i takové úkoly, jejichž splnění by v rámci pracovního poměru nebylo možné, popř. vhodné.

V podstatě se nadměrně využívá tato forma pracovněprávního vztahu a důvod byl jasný: výhoda spočívající v tom, že do stanoveného limitu neplatí pojištění ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec. Významná je pro zaměstnavatele i skutečnost, že zaměstnavatel není povinen plnit, mnoho z výhod pro zaměstnance vyplývajících ze zákoníku práce.

Proč už nelze využívat stávající výhody DPP?

Od 1.7.2024 přibyly jen administrativní náklady, ale od 1.1.2025 velká část dohod o provedení práce nebude moci využít výhody neplacení sociálního a zdravotního pojištění.

Podniky tedy mohou nyní například zvýšit uzavírání hlavních pracovních poměrů, dohod o pracovní činnosti (DPČ) nebo naopak více využívat externí spolupráce fyzických (OSVČ) nebo i právnických osob na základě smluv o dílo nebo příkazních smluv. Přitom musí dobře zvážit charakter práce.

Závislá práce podle zákoníku práce

Závislou práci popisuje Zákoník práce jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, podstatná je okolnost, že je vykonává na náklady (např. na pracovišti, na strojích, s nástroji zaměstnavatele, zpracování materiálu zaměstnavatele), a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. V případě jiného dohodnutého místa úprava odpovídá zákoníku práce.

Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu. Tím je myšlen pracovní poměr (HPP) a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr tj. dohodou o provedení práce (DPP) nebo dohodou o pracovní činnosti (DPČ).

V případě, že práce vykazuje znaky závislé práce, nesmí být vykonávána v obchodním vztahu. Pokud se jedná o závislou práci vykonávanou v obchodním vztahu (někdy také nazývána jako Švarcsystém) hrozí zaměstnavateli sankce – minimálně 50 tis Kč až 10 mil Kč.

Příkazní smlouva

Jde o výhodnou variantu nahrazení vztahu dosud upraveného Dohodou o provedení práce.

Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Příkazník se zavazuje pro příkazce vykonat, případně obstarat, určitou záležitost a příkazce za to příkazníkovi zaplatí odměnu, pokud si ji ve smlouvě smluvní strany sjednají. Smlouvu příkazní lze obecně charakterizovat jako smlouvu o vynaložení úsilí k výsledku požadovanému příkazcem. Příkazce poskytne příkazníkovi dohodnutou odměnu, pokud byla sjednána nebo je obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

V Občanském zákoníku (NOZ, Zákon č. 89/2012 Sb.) se rovněž uvádí, že příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností. Použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti.

Kdy se použije příkazní smlouva?

Tento typ smluv je běžně užíván vykonává-li se činnost podle zvláštního předpisu, například jde o advokáty, notáře, exekutory, daňové poradce či autorizované inženýry. Tedy vykonává-li příkazník práci samostatně, ale podle požadavků a zadání příkazce.

I v dalších případech můžeme tedy doporučit použít příkazní smlouvu, vždy je potřeba zvážit okolnosti výkonu práce.

Smlouvy o dílo

V případech kdy se nelze uzavřít příkazní smlouvu, protože jde o obchodní vztah vázaný a omezený na jednorázový výkon práce, kterou lze definovat jako dílo může být vhodné uzavřít smlouvu o dílo.

Výpovědní lhůta

Jak bylo výše uvedeno, příkazce poskytne odměnu, byla-li ujednána. Na rozdíl od pracovněprávního vztahu, kdy je zaměstnanec chráněn minimální (a u pracovního poměru i zaručenou) mzdou. V případě pracovněprávního vztahu je zaměstnanec chráněn před jeho skončením minimálně výpovědní dobou, u příkazu může být příkazcem odvolán kdykoli. Příkazník může příkaz vypovědět nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena.

Poskytnutí zařízení a pomůcek pro výkon práce

Při výkonu závislé práce poskytuje zaměstnavatel pomůcky a ochranné prostředky, které potřebuje při práci (například mobilní telefon, notebook, nářadí, ..). Příkazce nic takového poskytovat nemusí. V souladu se zákonem pouze složí na jeho žádost zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu. V neposlední řadě samozřejmě nezodpovídá za případný pracovní úraz či nemoc z povolání.

Daně a pojištění u příkazní smlouvy a smlouvy o dílo

V obou případech jde u poskytovatele práce o výkon samostatné výdělečné činnosti, ke které je třeba získat živnostenské oprávnění, pokud se nejedná o nezávislá povolání ke kterým je nutné speciální oprávnění, pak se registrace na živnostenském úřadě nevyžaduje.

Příjem ze samostatné výdělečné činnosti si OSVČ zdaní sám ve svém daňovém přiznání. Hradí zálohy na sociální a zdravotní pojištění a podává přehled o daňovém základu.

Zaměstnání malého rozsahu

V některých situacích, kdy jde o práci malého rozsahu, kterou vykonávají osoby s dalším zaměstnáním, důchodci nebo studenti, nemusí být nutné odvádět sociální a zdravotní pojištění, nebo jsou tyto odvody velmi nízké. Pro zaměstnavatele to tedy nepřináší významné dodatečné náklady a tato forma může být vhodná jako náhrada za dohodu o provedení práce.

Týká se to zaměstnání malého rozsahu, kdy je příjem nižší než 3 999 Kč za měsíc, což je stejná hranice jako u DPČ.

Příklady z praxe

Příklad 1: Nábor pracovníka na částečný úvazek

Firma potřebuje administrativní podporu na 10 hodin týdně. Dříve využívala DPP, ale po legislativní změně se rozhoduje, zda pokračovat v DPP, nebo přejít na příkazní smlouvu.

• Varianta A – Pokračování s DPP: Pokud bude měsíční odměna nižší než 10 000 Kč, nebude platit sociální ani zdravotní pojištění. Pokud ale překročí tento limit, firma musí začít odvádět pojistné, hlásit DPP na ČSSZ a řešit další administrativní věci.

• Varianta B – Příkazní smlouva: Firma může uzavřít příkazní smlouvu, pokud administrativní pracovník vykonává činnost samostatně a firma mu nedává přímé pokyny. Je to flexibilnější řešení, protože nevyžaduje pojistné, ale musí se ošetřit, aby šlo o skutečně samostatnou práci.

Příklad 2: Spolupráce s externím konzultantem

IT firma najímá nárazově specialistu na výpomoci, pokud nestačí jejich interní kapacity. V minulosti by použila DPP, ale po změnách v zákoně se rozhoduje mezi příkazní smlouvou a smlouvou o dílo.

• Varianta A – Příkazní smlouva: Pokud konzultant poskytuje službu a je v úzké spolupráci s týmem firmy, je výhodnější využít příkazní smlouvu. Firma nemusí řešit sociální ani zdravotní pojištění.

• Varianta B – Smlouva o dílo: Pokud má konzultant přinést konkrétní výsledek (například vytvoření a implementaci softwaru), je lepší volbou smlouva o dílo, protože jasně definuje zodpovědnost za dokončení výsledku.

Nejste si jisti, jak nové změny ovlivní vaše podnikání? Potřebujete poradit s optimalizací smluv a daňovými povinnostmi? Kontaktujte naše odborníky na daňové poradenství. Pomůžeme vám najít nejvhodnější řešení.

Sjednat konzultaci