Zálohy na daň z příjmu: Kdy musím platit zálohy na daň z příjmu fyzických osob a kam?

Zálohy na daň z příjmu sráží zaměstnancům zaměstnavatel. Zálohy na daň se však v určitých případech týkají i podnikajících fyzických osob nebo osob s příjmy z nájemného nebo s kapitálovými příjmy. Jen ostatní příjmy (podle § 10 zákona o daních z příjmů) nemají vliv na povinnost platit zálohy.

Povinnost platit zálohy na daň z příjmu je upravena § 38a Zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.

Povinnost platit zálohy na daň, případně výše záloh a termíny placení záloh vychází z tzv. poslední daňové povinnosti, tj. daňové povinnosti v posledním daňovém přiznání (řádné i dodatečné) po vyloučení ostatních příjmů. Může se však změnit i při změně daňové povinnosti finančním úřadem v návaznosti na výsledky kontroly.

Kdy nastává povinnost platit zálohy na daň?

Pokud je vaše poslední daňová povinnost vyšší než 30 000 Kč (a nemáte pouze příjmy ze zaměstnání), budete platit zálohy na daň. Pokud máte i ostatní příjmy (§ 10) je potřeba je při vypočítání daňové povinnosti vyloučit. Frekvence placení záloh je stanovena takto:

Záloha se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

Co když mám příjem i ze zaměstnání?

V takovém případě je potřeba propočítat, v jaké výši se příjmy ze závislé činnosti § 6 (ze zaměstnání, dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti, ..) podílely na celkovém základu daně a zároveň jak vysoká vám vychází daňová povinnost:

Naše aplikace pro zpracování daňového přiznání vám zpracuje daňové přiznání za pár minut, vše online. A pokud by vám vyšla povinnost platit zálohy na příští rok, upozorníme vás na to.

Jak se platí zálohy na daň z příjmu?

Zálohy na dani se platí na stejné číslo účtu jako doplatek na dani. Variabilním symbolem je rodné číslo, případně DIČ, pokud jej máte přidělené.

Jak platit zálohy po ukončení činnosti?

V případě zániku zdanitelné činnosti (podnikání, pronájmu atd.) se záloha přestává platit od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně. Změnu je potřeba nahlásit Finančnímu úřadu.

Jak uvést zálohy na daň v daňovém přiznání?

Do daňového přiznání se uvádí pouze zálohy, které byly uhrazeny v roce, za který se přiznání podává.

Příklady

Příklad č. 1: Příjmy pouze z podnikání

Adam podniká několik let. Za rok 2023 si vyplnil daňové přiznání v aplikaci na www.OnlinePřiznání.cz. Daňové přiznání podal 10.3.2023. Má příjem jen z podnikání. Jeho příjem za rok 2023 byl 2 450 000 Kč, uplatnil si 60 % paušál (uplatnit si může max. strop 1 200 000 Kč). Dílčí základ daně tvoří částka 1 250 000 Kč. Daň mu vyšla ve výši 187 500 Kč, po uplatnění položky na poplatníka je jeho výsledná daň 156 660 Kč. Vznikla mu tak povinnost platit v roce 2024 čtvrtletní zálohy na daň z příjmu. Protože je jeho daňová povinnost vyšší než 150 000 Kč, bude platit zálohy takto:

Adam bude platit čtvrtletní zálohy na daň ve výši 39 200 Kč.

Zálohy se hradí: 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. Od nejbližšího z termínů pro placení záloh, následujícího po termínu pro podání přiznání, tj. od 15. června 2024 do 15.3.2025 bude platit zálohy ve výši 39 200 Kč.

V daňovém přiznání za rok 2024 uplatní zálohy zaplacené v průběhu roku 2024.

Příklad č. 2: Příjmy ze zaměstnání a podnikání

Eva byla zaměstnaná a u toho měla i příjem z podnikání. Hrubá mzda Evy činila 135 000 Kč a podnikáním si vydělala 760 000 Kč. Uplatňuje 60 % paušál.

Nejprve si spočítáme daňový základ, 135 000 + (760 000 - 456 000) = 439 000 Kč. Daň vychází 65 850 Kč, po uplatnění slevy na poplatníka 35 010 Kč.

Pro stanovení výše záloh je potřeba propočítat, jakou částí se příjem ze závislé činnosti podílí na celkovém základu daně. Příjem ze zaměstnání tvoří 30,75 % z celkového základu. To znamená, že bude hradit zálohy pololetně, a to 20 % z celkové daňové povinnosti. Tedy, 35 010 / 20 % = 7 002 Kč, po zaokrouhlení 7 100 Kč.