Jak na zdanění investic v daňovém přiznání za rok 2025: Kompletní průvodce

Kompletní návod na zdanění investic v daňovém přiznání za rok 2025: akcie, ETF, kryptoměny, deriváty i P2P. Vysvětlíme časové a hodnotové testy, výpočet základu daně a novinky u kryptoaktiv od 15. 2. 2025.

1. Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2025?
   
2. Základní legislativní rámec zdanění investic
   
3. Sazby daně z příjmů pro rok 2025
   3a. Jak to funguje?
   
4. Příjmy z kapitálového majetku § 8
   4a. Dividendy a úroky z České republiky
   4b. Zahraniční dividendy
   4c. Samostatný základ daně
   
5. Ostatní příjmy § 10: Prodej cenných papírů, kryptoměn a derivátů
   5a. Jak se stanoví základ daně
   5b. Nelze uplatnit daňovou ztrátu
   5c. Kompenzace zisků a ztrát v rámci jedné skupiny aktiv
   
6. Tabulka: Přehled hodnotových a časových testů u investic
   
7. Cenné papíry: kdy je příjem z prodeje osvobozen?
   7a. Nejčastější typy cenných papírů v praxi drobných investorů
   7b. Podmínky pro osvobození
   7c. Příklad 1: Osvobození do 100 000 Kč
   7d. Příklad 2: Překročení limitu a nesplnění časového testu
   7e. Příklad 3: Prodej po 3 letech držby
   
8. Kryptoměny (kryptoaktiva)
   8a. Proč se to řeší v daních jinak než dřív
   8b. Kdy u kryptoaktiv vzniká zdanitelný příjem
   8c. Osvobození od 15. 2. 2025: 100 000 Kč a 3 roky
   8d. Jak se v roce 2025 počítá limit 100 000 Kč (a proč je kolem toho nejistota)
   8e. Příklad č. 1: Prodej kryptoaktiva po více než 3 letech držby (časový test)
   
9. Deriváty a finanční instrumenty
   9a. Příklad č. 1: Zdanění příjmu z CFD obchodování
   
10. P2P půjčky a jak je zdanit: § 8 nebo § 10?
    10a. Rozlišení podle § 8 a § 10 ZDP
    10b. Praktický příklad: Zonky (Benxy)
    10c. Kdy reálně bude odvádět daň ze zisku?
    10d. Praktický příklad: Investown
    
11. Komodity (zlato, stříbro)
    
12. Zpracování daňového přiznání za rok 2025
    12a. Jak si připravit podklady pro daňové přiznání z investic?
    12b. Jaký kurz použít při přepočtu investic v cizí měně do daňového přiznání?
    12c. Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů
    

1. Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2025?

Podání daňového přiznání se řídí dle § 38g zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále ZDP).

• Příjem vyšší než 50 000 Kč: Pokud celkové příjmy za rok 2025 přesáhnou 50 000 Kč a nejedná se o příjmy osvobozené, nepodléhající dani nebo již zdaněné srážkovou daní (např. úroky z běžného účtu nebo dohody o provedení práce, u kterých nebylo podepsáno růžové prohlášení, do 11 499 Kč).
• Souběh příjmů od více zaměstnavatelů: Pokud máte příjmy od více zaměstnavatelů současně a tyto příjmy nebyly zdaněny srážkovou daní.
• Kombinace příjmů ze zaměstnání a jiných příjmů (§ 7-10 ZDP): Pokud máte příjmy ze zaměstnání (§ 6) a k tomu další příjmy (např. z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu) vyšší než 20 000 Kč za rok 2025.
• Daňová ztráta: Pokud vykazujete daňovou ztrátu (např. z podnikání).
• Porušení specifických podmínek: Např. při předčasném ukončení penzijního či životního pojištění nebo nesplnění podmínek paušální daně u OSVČ.

Podrobněji veškeré informace o podání daňového přiznání a o tom, kdo ho nemusí podávat, píšeme v článku Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2025. Existují i situace, kdy se vám podání daňového přiznání dokonce vyplatí.

Zpět na obsah

2. Základní legislativní rámec zdanění investic

Příjmy z investic lze rozdělit do několika kategorií, z nichž každá má vlastní pravidla pro výpočet základu daně a uplatnění případných výjimek:

• § 4 Příjmy osvobozené od daně: Obsahuje podmínky pro osvobození některých příjmů, např. časový test u cenných papírů.
• § 8 Příjmy z kapitálového majetku: Sem patří zejména dividendy, úroky a jiné pravidelné výnosy z finančních aktiv.
• § 10 Ostatní příjmy: Zde spadají příjmy z prodeje cenných papírů, kryptoměn, P2P půjček a dalších aktiv.

Zpět na obsah

3. Sazby daně z příjmů pro rok 2025

• 15 %: Základní sazba daně, která se uplatňuje na příjmy do 36násobku průměrné měsíční mzdy (pro rok 2025 byla průměrná mzda 46 557 Kč). Pro rok 2025 činí tento limit 1 676 052 Kč.
• 23 %: Vyšší sazba se uplatní na část základu daně, která přesahuje limit 1 676 052 Kč.

TIP: Jak se vyhnout 23% sazbě u zahraničních dividend?

Zahraniční dividendy se řídí § 8 zákona o daních z příjmů a je nutné je vždy uvést v daňovém přiznání. Standardně se zahrnují do řádného základu daně, což může vést k jejich částečnému zdanění 23% sazbou, pokud váš celkový základ daně přesáhne 36násobek průměrné mzdy.

Řešením je tak samostatný základ daně (§ 16a ZDP):

Díky samostatnému základu daně lze zahraniční dividendy zdanit pouze 15% sazbou, bez ohledu na výši ostatních příjmů.

3a. Jak to funguje?

Pan Dividenda měl v roce 2025 příjem ze zaměstnání 1 600 000 Kč a zahraniční dividendy ve výši 400 000 Kč:

• Bez samostatného základu: Celkový základ daně 2 000 000 Kč: část nad 1 676 052 Kč (323 948 Kč) se zdaní 23% sazbou.
• Se samostatným základem: Základ daně ze zaměstnání 1 600 000 Kč (15 %), samostatný základ daně 400 000 Kč (15 %). Obě se zdaní 15% sazbou.

Více najdete v článku: Dividendy ze zahraničí: vysvětlení 15% a 23% daně | NeoTax

Zpět na obsah

4. Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)

Příjmy z kapitálového majetku tvoří samostatnou kategorii příjmů, která se v daňovém přiznání uvádí ve zvláštní části. Upravuje je § 8 zákona o daních z příjmů. Typickými příklady těchto příjmů jsou:

• dividendy z akcií (včetně podílů na zisku u s. r. o. nebo a. s.),
• úroky z dluhopisů, vkladových certifikátů, spořicích účtů nebo jiných dlužních cenných papírů,
• výnosy z podílových fondů,
• příjmy z tichého společenství.

U těchto příjmů nelze uplatnit žádné výdaje, zdaňuje se vždy celý příjem.

4a. Dividendy a úroky z České republiky

V případě českých akcií nebo fondů je daň obvykle stržena přímo plátcem (například společností, která vyplácí dividendu). Zdanění probíhá formou srážkové daně ve výši 15 % a příjemce již tento příjem nezahrnuje do daňového přiznání.

4b. Zahraniční dividendy

Zahraniční dividendy se do českého daňového přiznání uvádějí vždy. Jejich zdanění se neprovádí automaticky prostřednictvím českého plátce, a poplatník má povinnost tyto příjmy sám přiznat.

Základní pravidla:

• Zahraniční dividenda se uvádí do přiznání jako příjem dle § 8 ZDP.
• V případě, že byla daň již odvedena v zahraničí (např. 15 % v USA), lze ji započíst proti české daňové povinnosti, nejvýše však do sazby daně platné v ČR (15 %).
• V některých případech (např. USA, Německo, Nizozemsko) je možné uplatnit výhodnější daňovou sazbu na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění, za předpokladu, že byly splněny příslušné podmínky (např. doložen formulář W-8BEN).

4c. Samostatný základ daně

Od roku 2021 je možné zahraniční dividendy zařadit do tzv. samostatného základu daně dle § 16a ZDP. Díky tomu se tyto příjmy zdaní vždy sazbou 15 %, bez ohledu na výši ostatního základu daně. To je výhodné zejména pro poplatníky s vyššími příjmy, kteří by jinak překročili hranici pro zdanění 23% sazbou.

Zpět na obsah

5. Ostatní příjmy (§ 10 ZDP): Prodej cenných papírů, kryptoměn a derivátů

Ostatní příjmy tvoří významnou kategorii, která se v praxi často týká právě investorů. Do této skupiny patří mimo jiné:

• příjmy z prodeje cenných papírů (např. akcie, podílové listy, ETF),
• příjmy z prodeje kryptoměn,
• zisky z derivátových obchodů (např. opce, futures, CFD),
• příjmy z P2P půjček,
• příležitostné příjmy z prodeje movitých věcí (např. drahé kovy, fyzické komodity).

Jak se stanoví základ daně

Pro všechny tyto příjmy platí obecné pravidlo. Základ daně se rovná rozdílu mezi příjmy a výdaji, které s daným příjmem prokazatelně souvisejí.

Výdaji mohou být například:

• nákupní cena cenných papírů či kryptoměn,
• poplatky brokerovi, burzovní poplatky,
• konverzní náklady, obchodní poplatky,
• administrativní poplatky na platformách (např. při P2P investicích).
• Tyto výdaje je nutné doložit (v případě kontroly správce daně), a proto je důležité vést si řádnou evidenci všech nákupů a prodejů, včetně dokladů a výpisů.

Nelze uplatnit daňovou ztrátu

Zásadní omezení u ostatních příjmů spočívá v tom, že pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, nelze vykázat daňovou ztrátu, ani ji přenášet do dalších let. Rozdíl se jednoduše vynuluje a poplatník nemá z nadměrných výdajů žádný daňový benefit.

To je rozdíl oproti podnikání (§ 7 ZDP), kde ztráta může být uplatněna proti jiným příjmům nebo převedena do budoucích let.

Kompenzace zisků a ztrát v rámci jedné skupiny aktiv

Ačkoli celkovou ztrátu z ostatních příjmů nelze daňově uplatnit, v rámci jedné skupiny příjmů je možné zisky a ztráty vzájemně kompenzovat.

Například:

• Zisky z akcií lze kompenzovat ztrátami z jiných akcií nebo ETF.
• Zisky z kryptoměn lze kompenzovat ztrátami z jiných kryptoměn.
• Zisky z derivátů lze kompenzovat ztrátami z jiných derivátů (např. opce, CFD, futures).

Co ale není možné:

• kompenzovat ztrátu z kryptoměn proti ziskům z akcií,
• kompenzovat ztrátu z derivátů proti ziskům z P2P půjček,
• započíst ztrátu z § 10 proti příjmům ze zaměstnání (§ 6), podnikání (§ 7) nebo nájmu (§ 9).

Proto je z hlediska daňové optimalizace velmi důležité rozlišovat jednotlivé typy investičních příjmů podle jejich povahy, sledovat je odděleně ve vlastní evidenci a nepodceňovat načasování prodeje ztrátových nebo ziskových pozic.

Zpět na obsah

6. Tabulka: Přehled hodnotových a časových testů u investic

Od 1. 1. 2025 se situace mění hlavně tím, že se do zákona zavádí souhrnný roční limit 40 000 000 Kč pro osvobození příjmů, které jsou jinak osvobozené díky časovým testům (typicky 3 roky u cenných papírů a 5 let u obchodních podílů). Prakticky to znamená: pokud prodáte po časovém testu velké portfolio či firmu, nemusí už být automaticky osvobozeno vše bez omezení, částka nad 40 milionů korun se zdaní. Pro běžného investora je to většinou irelevantní, ale u velkých prodejů (start-up podíl, větší portfolio) je to klíčové.

Další novinka se týká kryptoaktiv: v roce 2025 se do zákona doplňují osvobození obdobná cenným papírům, tedy hodnotový test 100 000 Kč (úhrn příjmů z převodu kryptoaktiv ve zdaňovacím období) a časový test 3 roky držby. Toto však neplatí od 1. 1. 2025, ale až od 15. 2. 2025.

Pro rok 2026 pak navazuje další legislativní posun: limit 40 mil. Kč se ruší pro cenné papíry a obchodní podíly (tj. pro prodeje splňující časové testy u těchto aktiv se má znovu vrátit „osvobození bez stropu“).

Zpět na obsah

7. Cenné papíry: kdy je příjem z prodeje osvobozen?

Cenný papír představuje listinu nebo elektronický záznam, se kterým je spojeno určité majetkové právo – například právo na výnos (dividendu, úrok), podíl na zisku, nebo právo požadovat splacení dlužné částky.

Zjednodušeně řečeno: cenný papír je nástroj, který investor drží a který ho opravňuje k finančnímu plnění nebo podílu.

7a. Nejčastější typy cenných papírů v praxi drobných investorů

• Akcie – podíl na společnosti, zpravidla spojený s právem na dividendu a hlasováním na valné hromadě.
• ETF (Exchange Traded Funds) – burzovně obchodované fondy, které kombinují vlastnosti akcií a podílových fondů.
• Podílové listy – cenné papíry vydávané investičními fondy, které umožňují kolektivní investování.
• Dluhopisy (obligace) – dlužní cenné papíry, které představují závazek emitenta splatit jistinu a úrok.
• Zahraniční cenné papíry – např. americké akcie, evropské ETF, které investor drží na obchodních platformách typu Degiro, XTB, Interactive Brokers apod.

Z daňového hlediska je důležité, že většina těchto instrumentů se zdaňuje jako ostatní příjmy podle § 10  ZDP, pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození.

7b. Podmínky pro osvobození

1. Limit 100 000 Kč ročně (§ 4 odst. 1 písm. t) ZDP)

Pokud souhrn příjmů z úplatného převodu cenných papírů nepřesáhne v kalendářním roce částku 100 000 Kč, příjem je zcela osvobozen od daně.

• Sleduje se hrubý příjem (prodejní cena), nikoli zisk (rozdíl mezi příjmem a výdajem).
• Pokud poplatník tento limit překročí (například 101 000 Kč), celý příjem podléhá zdanění, nikoli jen část přesahující limit.

7c. Příklad 1: Osvobození do 100 000 Kč

2. Časový test – držba déle než 3 roky (§ 4 odst. 1 písm. u, ZDP)

Pokud investor drží cenné papíry (např. akcie, ETF, podílové listy) déle než tři roky, je příjem z jejich prodeje osvobozen až do 40 milionů korun (viz tabulka).

7d. Příklad 2: Překročení limitu a nesplnění časového testu

7e. Prodej po 3 letech držby

Zpět na obsah

8. Kryptoměny (kryptoaktiva)

V běžné řeči se skoro všemu říká „kryptoměny“, ale zákon od roku 2025 pracuje se širším pojmem kryptoaktiva. Dává to smysl: v kryptosvětě totiž neexistuje jen „digitální měna“, kterou koupíte a jednou prodáte. Vedle bitcoinu nebo etherea fungují i tokeny, které jsou navázané na klasické měny (typicky stablecoiny), tokeny navázané na jiná aktiva, nebo různé užitkové tokeny sloužící k přístupu ke službám. Pro daňové účely proto není podstatné, jak tomu říkáme v aplikaci nebo na burze, ale co to je za typ digitálního aktiva a co s ním přesně děláte.

Zákon o daních z příjmů pojem „kryptoaktivum“ detailně nedefinuje. V odborné praxi se proto při výkladu obvykle vychází z evropského vymezení (MiCA), které kryptoaktivum chápe jako digitální vyjádření hodnoty nebo práva, jež lze elektronicky uchovávat a převádět (typicky pomocí blockchainu nebo podobné technologie). Pro vás je důležité hlavně to, že kryptoaktiva se dají pro orientaci rozdělit do několika skupin:

• běžné kryptoměny jako BTC/ETH a další volatilní tokeny,
• stablecoiny navázané na jednu úřední měnu (např. USD),
• tokeny navázané na jiná aktiva nebo koš aktiv.

V praxi se s prvními dvěma skupinami setká většina drobných investorů nejčastěji.

8a. Proč se to řeší v daních jinak než dřív

Ještě donedávna platilo jednoduché pravidlo: pokud nepodnikáte a jen „točíte krypto“, řeší se většina situací jako ostatní příjem podle § 10 ZDP, zdaňuje se zisk, tedy rozdíl mezi příjmy z převodů a prokazatelnými výdaji (pořizovací cena, poplatky burze, poplatky za směnu apod.). V roce 2025 ale přišla velká novinka: u kryptoaktiv se nově zavádí osvobození podobná cenným papírům, tedy hodnotový test 100 000 Kč a časový test 3 roky. Tato změna ale nezačala platit od 1. ledna, nýbrž až od 15. 2. 2025, takže je potřeba rozlišovat, zda k převodu došlo před nebo po tomto datu.

8b. Kdy u kryptoaktiv vzniká zdanitelný příjem

Zdanitelný příjem u nepodnikající fyzické osoby typicky vzniká ve chvíli, kdy dojde k tzv. úplatnému převodu. Daňově se posuzuje i to, když:

• prodáte kryptoměny za fiat měnu (CZK/EUR/USD),
• zaplatíte kryptoměnami za zboží nebo službu (z pohledu daní jste kryptoměnu vyměnili za plnění, třeba za kávu),
• směníte jednu kryptoměnu za jinou (i směna krypto-krypto se v praxi bere jako převod, který může vytvořit zisk).

Prakticky je to tedy o tom, že jakmile krypto přestane být jen drženým aktivem a vy ho použijete k prodeji, směně nebo platbě, je potřeba řešit, jestli jste dosáhli zisku a zda je převod zdanitelný, nebo může být osvobozený.

8c. Osvobození od 15. 2. 2025: 100 000 Kč a 3 roky

Nová osvobození mají dvě hlavní větve. První je limitní osvobození do 100 000 Kč: pokud úhrn příjmů z úplatných převodů kryptoaktiv nepřesáhne v daném období 100 000 Kč, mohou být tyto příjmy osvobozené. Druhou je časový test 3 roky: pokud mezi nabytím a úplatným převodem uplynou více než 3 roky, může být příjem z převodu osvobozen bez ohledu na výši.

U obou variant ale zákon obsahuje výjimky a omezení, typicky se osvobození nevztahuje na případy, kdy je kryptoaktivum zahrnuto v obchodním majetku (nebo bylo zahrnuto nedávno), a u některých typů tokenů (typicky stablecoinů navázaných na jednu měnu) je omezené použití hodnotového osvobození do 100 000 Kč. Pro běžného investora je nejdůležitější vědět, že ne každé „krypto“ se chová v osvobozeních úplně stejně, a proto je dobré mít aspoň základní přehled o tom, co přesně prodáváte.

8d. Jak se v roce 2025 počítá limit 100 000 Kč (a proč je kolem toho nejistota)

Nové osvobození příjmů z úplatného převodu kryptoaktiv do 100 000 Kč je formulováno tak, že se sleduje úhrn příjmů „ve zdaňovacím období“. Zdaňovacím obdobím je u běžné fyzické osoby standardně celý kalendářní rok 2025. Z tohoto čistě jazykového výkladu vyplývá opatrný závěr: limit 100 000 Kč se posuzuje za celý rok 2025, i když novela nabyla účinnosti až 15. 2. 2025.

Současně je pravda, že se v odborné praxi objevuje i druhý výklad (diskutovaný např. v rámci Koordinačního výboru KDP), podle kterého by se do limitu v roce 2025 započítávaly pouze převody uskutečněné od 15. 2. 2025 včetně. Tento benevolentnější výklad však zatím není jednotně metodicky potvrzen, a proto může nést riziko sporu se správcem daně.

Pokud chcete postupovat bezpečně a minimalizovat riziko doměrku daně a sankcí, je vhodné v roce 2025 vycházet z opatrnějšího přístupu a posuzovat limit 100 000 Kč za celé zdaňovací období (celý rok). U vyšších částek, častých směn, plateb kryptem nebo složitějších případů (např. kombinace více burz a peněženek) doporučujeme individuální konzultaci s daňovým poradcem.

8e. Příklad č. 1: Prodej kryptoaktiva po více než 3 letech držby (časový test)

Zpět na obsah

9. Deriváty a finanční instrumenty

Zisky z obchodování s deriváty, jako jsou opce, futures nebo CFD, se rovněž zdaňují podle § 10 ZDP. Na rozdíl od cenných papírů pro ně neexistuje žádný časový test ani jiné osvobození, zdanitelný je vždy celý zisk z každé transakce.

Výdaje, které lze uplatnit, zahrnují:

• nákupní cenu derivátu,
• poplatky brokerovi nebo burze,
• případné konverzní náklady.

Je důležité vést přesnou evidenci každé jednotlivé transakce.

9a. Příklad č. 1: Zdanění příjmu z CFD obchodování

Zpět na obsah

10. P2P půjčky a jak je zdanit: § 8 nebo § 10?

Investice do P2P půjček, tedy půjčování peněz jiným osobám přes online platformy, jsou v posledních letech čím dál populárnější. Ať už se jedná o Zonky (Benxy), Investown nebo zahraniční portály jako Mintos, z daňového hlediska je klíčové pochopit, zda jde o přímou investici nebo prostřednictvím fondu, protože každý typ má jiné daňové zacházení.

10a. Rozlišení podle § 8 a § 10 ZDP

• § 8 – příjmy z kapitálového majetku: Pokud investor poskytuje prostředky prostřednictvím fondu nebo jiného subjektu (např. Zonky Rentier), typicky obdrží výnos v podobě úroků nebo podílu na zisku z fondu. Tyto příjmy podléhají zdanění podle § 8 ZDP.
• § 10 – ostatní příjmy: Pokud investor přímo participuje na půjčkách, např. na Zonky (Benxy), Investown nebo přes zahraniční platformy typu Mintos, zdaňují se výnosy jako ostatní příjem podle § 10 ZDP. To znamená, že investor uvádí do přiznání rozdíl mezi příjmy a souvisejícími výdaji (např. investovanou jistinou, poplatky).

10b. Praktický příklad: Zonky (Benxy)

10d. Praktický příklad: Investown

Zpět na obsah

11. Komodity (zlato, stříbro)

Zdanění komodit se odvíjí od formy investice, protože různé způsoby obchodování podléhají rozdílným daňovým pravidlům.

Fyzická držba komodit, jako je investiční zlato, se obecně považuje za prodej movité věci podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP. Pokud investor drží investiční zlato ve formě slitků nebo investičních mincí, příjem z jeho prodeje je zcela osvobozen od daně, bez ohledu na dobu držby. Toto pravidlo však platí pouze pro fyzickou osobu, která zlato nedrží v obchodním majetku. Pokud podnikatel prodá investiční zlato, které bylo součástí jeho obchodního majetku, bude zdaněno buď jako příjem ze samostatné činnosti, nebo jako ostatní příjem, pokud od vyřazení uplynulo méně než 5 let. Osvobození dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP se v těchto případech neuplatní.

Oproti tomu komoditní deriváty, mezi které patří futures kontrakty, opce na komodity nebo CFD, podléhají zdanění vždy, bez ohledu na dobu držby. Neexistuje zde žádný časový test ani možnost osvobození. Jakýkoli zisk z těchto nástrojů je zdaňován jako ostatní příjem podle § 10 ZDP. Výhodou je, že investor může vzájemně kompenzovat zisky a ztráty v rámci této kategorie aktiv.

Zpět na obsah

12. Zpracování daňového přiznání za rok 2025

Zdanění investic může být složité, zvlášť pokud kombinujete více typů příjmů z akcií, kryptoměn, P2P půjček nebo zahraničních dividend. Ne každý má čas a chuť pročítat paragrafy a hlídat limity.

Proto jsme tady my v NeoTax, daňoví specialisté a vývojáři aplikace OnlinePriznani.cz, která vám pomůže:

• správně rozdělit příjmy podle zákona (§ 8, § 10, § 4),
• vyplnit přiznání krok za krokem,
• automaticky spočítat daňový základ a sazbu (15 % / 23 %),
• přiložit potřebné přílohy (např. zápočet zahraniční daně),
• elektronicky podat přiznání přímo na finanční úřad.

Nejste si něčím jistí nebo máte složitější investiční portfolio?

Objednejte si konzultaci s naším daňovým poradcem. Zajistíme, že vaše daňové přiznání bude nejen správné, ale i výhodné.

Vyplnit přiznání jednoduše a onlineObjednat daňové poradenství

12a. Jak si připravit podklady pro daňové přiznání z investic?

Než se pustíte do samotného vyplnění daňového přiznání, je klíčové mít připravené všechny relevantní doklady a evidenci. U investic do cenných papírů, kryptoměn nebo P2P půjček budete potřebovat zejména přehled o všech transakcích – nákupech, prodejích, přijatých výnosech i poplatcích. Tyto údaje najdete ve výpisech od brokerů (např. Degiro, XTB, Interactive Brokers) nebo na investičních platformách (např. Mintos, Bondster, Investown). Důležité je si také poznamenat konkrétní datum nákupu a prodeje každého aktiva – podle nich totiž posoudíte, zda splňujete časový test, nebo ne. V případě zahraničních příjmů (např. dividend ze zahraničních akcií) je třeba evidovat i sraženou daň v zahraničí a země původu příjmu, tyto informace jsou nezbytné pro správné uplatnění zápočtu daně dle § 38f ZDP.

12b. Jaký kurz použít při přepočtu investic v cizí měně do daňového přiznání?

Pokud fyzická osoba realizuje příjmy a výdaje v cizí měně (například při nákupu a prodeji akcií, ETF nebo kryptoměn), je při sestavení daňového přiznání povinna tyto částky přepočítat na české koruny. Postup upravuje § 38 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ZDP.

12c. Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů

1 Přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který

a) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,

• kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna,
• kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje,

b) není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,

• kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo
• jednotným kurzem.

Tedy pokud fyzická osoba nevede účetnictví, má na výběr mezi:

• Denním kurzem ČNB ke dni uskutečnění každé jednotlivé transakce.
• Jednotným kurzem ČNB, zveřejněným Ministerstvem financí pro daný kalendářní rok.

Oba přístupy jsou legální, ale nelze je v rámci jednoho zdaňovacího období kombinovat, poplatník si musí vybrat jednu variantu a tu používat konzistentně na všechny příjmy a výdaje v daném roce.

Důležitou otázkou bývá, který roční kurz použít, pokud došlo k nákupu např. v roce 2021 a prodeji v roce 2022. Odpověď přinesl rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2019, č. j. 2 Afs 4/2019: „Pro účely přepočtu výdaje (nákupní ceny) se použije jednotný kurz za rok, ve kterém byl výdaj vynaložen – tedy rok nákupu.“ Příjem (prodej) se naopak přepočítá kurzem platným v roce, kdy byl realizován. Takový postup je v souladu s principem, že zisk nebo ztráta se počítá jako rozdíl mezi příjmem a výdajem, obě částky vyjádřené ve stejné měně, tedy v CZK.

Příklad:

• Nákup akcií v roce 2021 za 2 220 EUR: použije se jednotný kurz 2021.
• Prodej v roce 2022 za 2 105 EUR: použije se jednotný kurz 2022.

Díky tomu je výsledek přesnější, respektuje časové rozlišení a odpovídá výkladu daňové správy i odborné judikatury.

Zpět na obsah