Zaměstnanecké akcie, případně opce a jejich zdanění: Co opravdu potřebujete vědět (stav k roku 2026)
Zaměstnanecké akcie a opce se v posledních letech stávají čím dál běžnějším benefitem. Nabízí je technologické firmy, mezinárodní koncerny, ale čím dál častěji také české společnosti. Zaměstnanec se díky nim může podílet na růstu hodnoty firmy a být přímo zainteresován na jejím úspěchu. Zní to jednoduše, ale z hlediska zdanění a odvodů jde o poměrně složitou oblast. Zvláště po významných legislativních změnách. Tento článek shrnuje, jak zdanění zaměstnaneckých akcií funguje, co se od roku 2024 a 2025 změnilo a na co si dát pozor v roce 2026.
1. Co jsou zaměstnanecké akcie?
Jako zaměstnanecké akcie jsou dále uváděny podíly v obchodní korporaci (akcie v akciových společnostech a podíly v s.r.o.), které jsou poskytnuty v souvislosti se zaměstnáním zaměstnancům za výhodných podmínek.
Zaměstnanec může získat:
podíl ve společnosti, u které je zaměstnán, podíl v mateřské, dceřiné nebo jinak kapitálově propojené osobě zaměstnavatele.
Zaměstnanecké benefity navázané na akcie a podíly mohou mít různé podoby. A právě konkrétní forma určuje, kdy zaměstnanec akcie skutečně získá, zda za ně něco platí, a také kdy nastává daňová povinnost a odvod pojistného.
Nejčastěji se setkáme s těmito pojmy:
- ESOP (Employee Stock Ownership Plan): Obecné označení pro akciové programy, které umožňují zaměstnancům podílet se na vlastnictví firmy. V českém kontextu tento pojem často zahrnuje různé formy, od opcí až po bezúplatné přidělení akcií.
- Opce na akcie: Poskytují zaměstnanci právo koupit akcie nebo podíly firmy za předem stanovenou cenu po uplynutí určité doby (vesting). Jedná se jen o právo koupit, ale ne povinnost. Výhodou je možnost nakoupit za historicky nízkou cenu, pokud hodnota firmy roste. Zdanění a odvody závisí na okamžiku uplatnění
- RSU (Restricted Stock Units): Jde o přislíbené akcie, které přecházejí do vlastnictví zaměstnance až po splnění podmínek (např. délka zaměstnání nebo výkonnostní cíle). Daňová povinnost a odvody většinou vznikají v okamžiku, kdy se RSU stávají skutečně jeho majetkem.
2. Ocenění obdržených akcií a vznik příjmu
Zaměstnanec často akcie získá:
- zdarma,
- za symbolickou cenu (např. 10 Kč za kus),
- se slevou oproti jejich obvyklé tržní ceně,
- nebo za cenu stanovenou při poskytnutí opce.
Tím mu vzniká tzv. nepeněžní příjem, protože zaměstnanec získává něco, co má vyšší hodnotu, než kolik za to zaplatil. Z pohledu daní se tento rozdíl považuje za příjem ze závislé činnosti (dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, dále ZDP), podobně jako mzda.
Tento příjem podléhá nejen dani z příjmů, ale někdy také sociálnímu a zdravotnímu pojištění, protože se jedná o plnění ze závislé činnosti. Pojistné se počítá ze stejného základu jako daň.
Ocenění se provádí:
- tržní cenou (v případě obchodování na burze),
- znaleckým posudkem (u neveřejných společností).
V případě, že zaměstnanec za akcie zaplatil, ale nižší cenu, než je jejich reálná hodnota, příjem zaměstnance bude ve výši rozdílu mezi cenou obvyklou a zvýhodněnou cenou.
2a. Příklad č. 1: Obdržení akcie za zvýhodněnou cenu
Zaměstnanec získá akcii za 300 Kč, její tržní hodnota je však 600 Kč. Vzniká mu zdanitelný příjem ze závislé činnosti ve výši 300 Kč.
3. Kdy se příjem zdaní?
Jak už bylo řečeno, obdržením akcií vzniká zaměstnanci příjem ze závislé činnosti dle § 6 ZDP. Okamžik zdanění se ale měnil v průběhu let.
Pokud člověk obdržel akcie během roku 2023, v tu chvíli nastal okamžik rozhodující pro zdanění příjmu z akcií. Akcie které poskytnul zaměstnanci zaměstnavatel zúčtoval zaměstnavatel jako příjem a srazil a odvedl zálohu na daň z příjmu.
Příjem z akcií získaných od mateřské nebo jiné kapitálově spojené osoby zaměstnavatele zdaní zaměstnanec až v daňovém přiznání za příslušný rok..
4. Okamžik zdanění od 1. ledna 2024
Od 1. 1. 2024 platilo, že zdanění nabytí zaměstnaneckých akcií se odkládá, až do momentu, kdy nastane některý z okamžiků dle § 6 odst. 14 ZDP:
a) okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c) u tohoto zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce,
b) okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace,
c) okamžik, ke kterému tento zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky,
d) okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce,
e) okamžik uplatnění opce,
f) okamžik výměny podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance,
g) okamžik uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce.
Zaměstnanec má povinnost oznámit svému zaměstnavateli, že nastala nějaká z uvedených skutečností (nejčastěji prodej) do konce měsíce, ve kterém nastala..
5. Co když cena akcií klesla nebo vzrostla?
1. Cena akcií klesla
I na takovou situaci myslí zákon, a to v 6 odst. 15 ZDP. Lze tak zdanitelný příjem ze závislé činnosti snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou podílu při nabytí a hodnotou v moment zdanění, zvýšenou o úhrn příjmů z podílu na zisku, vypořádacího podílu, vrácení emisního ážia, vrácení příplatku mimo základní kapitál a z plnění obdobných těmto plněním vyplacených na základě tohoto podílu snížených o daň z těchto příjmů.
2. Cena akcií vzrostla
Nemá vliv na zdanění a nijak se nezohledňuje.
5a. Příklad č. 2: Pokles hodnoty akcií
Zaměstnanec nakoupil akci za zvýhodněnou cenu za 50 Kč / ks, hodnota akcie byla však 100 Kč. V momentu prodeje však akcie měla už jen hodnotu 20 Kč / ks.
Odložený příjem ke zdanění = 100 - 50 Kč = 50 Kč, lze snížit o rozdíl mezi hodnotou akcií při jejím nabytí a hodnotou akcie v okamžiku prodeje, tedy: 100 - 20 = 80 Kč.
Tedy zaměstnanec nebude nakonec zdaňovat nic, neboť jeho odložený příjem ke zdanění ve výši 50 Kč se snižuje o rozdíl 80 Kč.
Pokud si nejste jistí, jak zaměstnanecké akcie zdanit, neváhejte se na nás obrátit a sjednejte si daňovou konzultaci s daňovým poradcem. Rádi s vámi projdeme vaši konkrétní situaci.
6. Novela od 1. dubna 2025
Od 1. dubna 2025 dochází ke změně novelou přijatou zákonem č. 84/2025 Sb., kterou se mění zákon 247/2014 Sb., a to, že příjem je zdanitelný ke dni obdržení akcií, pokud zaměstnavatel nevyužije odklad okamžiku zdanění.
Odklad okamžiku zdanění lze využít v případě, že zaměstnavatel informuje finanční úřad do 20. kalendářního dne následující po měsíci nabytí příjmu.
7. Vzor oznámení o odložení zdanění příjmu zaměstnance v podobě nabytí podílu v obchodní korporaci nebo opce na nabytí takového podílu v rámci zaměstnaneckých akciových a opčních plánů (ESOP)
Finanční správa na svém portálu zveřejnila nepovinný formulář, který lze využít pro podání oznámení o odložení zdanění příjmů zaměstnanců v rámci zaměstnaneckých akciových a opčních plánů (ESOP).
8. Přechodná ustanovení: akcie obdržené mezi 1. 1. 2024
a 31. 3. 2025
Akcie, které obdržel zaměstnanec od ledna 2024 do března 2025 jsou dle přechodných ustanovení novely považovány za příjem zúčtovaný ve druhém kalendářním měsíci od nabytí účinnosti novely.
To znamená, že pokud zaměstnavatel nepodal oznámení do 2. června 2025 o odložení, akcie nabyté ve lhůtě mezi lednem 2024 a březen 2025 budou zúčtované během měsíce května 2025.
9. Akcie obdržené od dubna 2025 a dále
Stále platí, že zdanění nastává ke dni obdržení, pokud zaměstnavatel neoznámí odklad. Oznámení je nutné podat do 20. dne následujícího měsíce.
9a. Příklad č. 3: Obdržení akcií v květnu 2025
Zaměstnanec obdrží akcie od zaměstnavatele v květnu 2025. Zaměstnavatel chce využít odkladu okamžiku zdanění.
Zaměstnavatel musí do 20. června 2025 podat finančnímu úřadu oznámení o odkladu okamžiku zdanění. V případě, že by tak neučinil, nabytí akcií by zahrnul do základu pro výpočet zálohy na dani za květen a odvedl by zálohu na dani do 20. června 2025.
10. Pravidla platná od 1. 1. 2026
Od 1. 1. 2026 se zavádí nová kategorie benefitů pro zaměstnance ,tzv. Kvalifikovaná zaměstnanecká opce, která má představovat zvýhodnění specifických společností splňujících specifické podmínky, např. inovativních firem a startupů.
Pokud se týká zaměstnaneckých akcií a obecně opcí na zaměstnanecké akcie , které nesplňují podmínky pro „kvalifikované zaměstnanecké opce“ zůstávají v platnosti stará pravidla pro zdanění a možnost volby odloženého zdanění.
U odloženého zdanění došlo pouze k drobné úpravě vymezení momentů zakládajících zdanění příjmu v budoucnu. Nejzazší lhůta byla prodloužena z 10 na 15 let od nabytí akcie a došlo k zrušení nutnosti zrušit odklad zdanění při změně daňového rezidentství.
11. Zdanění příjmu z prodeje akcií / podílů
Rozdíl mezi příjmem z prodeje a nabývací cenou se daní jako ostatní příjem podle § 10 ZDP, ledaže je splněna podmínka pro osvobození dle § 4 odst. 1 písm. t) popř. u) nebo q ZDP:
- zaměstnancův příjem z prodeje cenných papírů je v úhrnu nižší než 100 000 Kč, nebo
- mezi nabytím a prodejem akcií uplynula lhůta 3 let.
- mezi nabytím a prodejem podílů uplynula lhůta 5 let.
Pokud je příjem osvobozen, nevstupuje do daňového přiznání. Pokud osvobozen není, příjem z prodeje se zdaňuje jako ostatní příjem dle § 10 ZDP.
Podle § 10 odst. 5 ZDP lze jako výdaj uplatnit nabývací cenu akcie / podílu a další výdaje související s jejích úplatným převodem. Za nabývací cenu se považuje částka, která byla zdaněna jako příjem dle § 6 + částka zaplacená zaměstnancem, aby nedošlo k dvojímu zdanění.
12. Přehled zdanění zaměstnaneckých akcií v čase
| Období | Okamžik zdanění | Odklad zdanění | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Do 31. 12. 2023 |
Den nabytí akcie | Ne | Zaměstnavatel zahrne do mzdy, popř. se zahrne v daňovém příznání, pokud bylo poskytnuto zahraniční společností |
| 1. 1. 2024 - 31. 3. 2025 | Odklad dle § 6 odst. 14 ZDP (např. při převodu, odchodu ze zaměstnání atd.) |
Ano (nutno oznámit do 2.6.2025) |
Může být odloženo. Pokud zaměstnavatel nepodal oznámení do 2. června 2025 o odložení, akcie nabyté ve lhůtě mezi lednem 2024 a březen 2025 budou zúčtované během měsíce května 2025. |
| Od 1. 4. 2025 (i po 1. 1. 2026) |
Den nabytí akcie (pokud není oznámen odklad) |
Ano (nutno oznámit do 20. dne následujícího měsíce) |
Zaměstnavatel může odložit, pokud podá oznámení. V opačném případě zahrne do mzdy. |
13. Jak je to s odvodem pojistného?
Zaměstnanecké akcie poskytnuté zaměstnavatelem:
Zaměstnanecké akcie může zaměstnanec obdržet od svého zaměstnavatele a pak jsou zúčtovány zaměstnavatelem jako příjem v souvislosti se zaměstnáním a zaměstnavatel musí příjem zaměstnance ze zaměstnaneckých akcií zahrnout do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění a sražené pojištění za zaměstnance a pojištění za zaměstnavatele odvést.
V průběhu let se měnil okamžik zahrnutí příjmu do vyměřovacího základu a odvodů pojistného z těchto příjmů. Od 1. 7. 2024 se zúčtování příjmu pro účely pojistného řídí stejnými pravidly jako pro daň z příjmů (§ 6 odst. 14 a 15 ZDP), tedy zahrnují se do vyměřovacího základu až v okamžiku skutečného zdanění. To znamená, že v případě odkladu zdanění se odkládá i odvod sociálního a zdravotního pojištění z tohoto příjmu zaměstnance.
Zaměstnanecké akcie obchodní korporace, která je mateřskou nebo dceřinou nebo kapitálově spojenou osobou zaměstnavatele:
Jedná se o příjem ze závislé činnosti, ale nikoli zúčtovaný zaměstnavatelem. Tento příjem není součástí vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění a pojištění se z něj neodvádí.
14. Kvalifikované zaměstnanecké opce
Pod novým pojmem „kvalifikovaná zaměstnanecká opce“ se rozumí právo zaměstnance při dodržení specifických podmínek na budoucí nabytí obchodního podílu v:
- akciové společnosti: zaměstnanec uplatněním opce získává akcie společnosti,
- společnosti s ručením omezeným (s. r. o.): zaměstnanec získává obchodní podíl.
Výhody jsou určeny především pro podporu malých začínajících podniků a startupů. K tomu aby zaměstnavatel mohl poskytnout kvalifikované zaměstnanecké opce musí splňovat složité a specifické podmínky vyjmenované v § 6a ZDP.
Výhodou kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí je, že při splnění stanovených podmínek příjem z uplatnění kvalifikované zaměstnanecké opce nebo z finančního vypořádání kvalifikované zaměstnanecké opce není příjmem ze závislé činnosti, ale ostatním příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Protože z ostatních příjmů podle § 10 se neplatí sociální a zdravotní pojištění, nepodléhá příjem z uplatnění opce sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.
I příjem z využití kvalifikované zaměstnacké opce může být odložen až o 15 let.
Nevýhodou je, že při prodeji podílů nebo akcií, které byly nabyty uplatněním kvalifikované zaměstnanecké opce neplatí osvobození příjmu z prodeje při dodržení časového testu:
- u podílu na obchodní společnosti po dobu 5 let,
- u cenných papírů po dobu 3 let.
Aby bylo možné využít daňové výhody musí být splněny zákonné podmínky:
- Odložené nabytí (vesting): Zaměstnanec může akcie nebo podíly uplatněním opce nabýt nejdříve po 3 letech od jejího bezúplatného udělení.
- Majetkový limit: Podíl získaný prostřednictvím všech opcí přiznaných danému zaměstnanci nesmí přesáhnout 5 % základního kapitálu společnosti.
- Pracovní poměr: Zaměstnanec musí u zaměstnavatele vykonávat práci v klasickém pracovním poměru po dobu minimálně 12 měsíců mezi udělením a uplatněním opce (režim se nevztahuje na OSVČ/kontraktory).
- Cena, za kterou může zaměstnanec akcie na základě opce získat, nesmí být nižší než jejich tržní hodnota v době udělení opce.
- Zaměstnanec musí mít po dobu mezi udělením opce a získáním akcií dostatečně vysokou mzdu. Jeho hrubá měsíční mzda musí dosahovat alespoň 1,2 násobku minimální mzdy platné v okamžiku udělení opce.
Zaměstnavatel má oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu. Musí finančnímu úřadu oznámit ve lhůtě pro podání jednotného měsíční hlášení zaměstnavatele poskytnutí opce i následující uplatnění opce zaměstnancem a včetně mnoha dalších podrobností uvedených v zákoně.
Příjem z uplatnění kvalifikované opce se vypočte jako rozdíl mezi tržní cenou podílu v okamžiku uplatnění opce a vyšší z následujících částek:
- tržní cena podílu v momentu poskytnutí opce,
- nebo sjednaná opční cena.
14a. Příklad č. 4
Pan Novák obdrží 3. 11. 2026 kvalifikovanou zaměstnaneckou opci s dohodnutou opční cenou 100 Kč, v tento okamžik je hodnota podílu 100 Kč. Tuto opci uplatní 4. 1. 2030, a získá podíl v hodnotě 150 Kč. Pan Novák získal podíl za dohodnutou opční cenu 100 Kč. Příjmem z uplatnění opce je v tomto případě 50 Kč (150 – 100).
14b. Příklad č. 5
Paní Nováková obdrží 3. 11. 2026 kvalifikovanou zaměstnaneckou opci za dohodnutou opční cenu 120 Kč, v tento okamžik je hodnota podílu 100 Kč. Tuto opci uplatní 4. 1. 2030, a získá tak podíl v hodnotě 150 Kč. Paní Nováková zaplatila za podíl za dohodnutou opční cenu 120 Kč. Příjmem z uplatnění opce je v tomto případě 30 Kč (150 – 120).
Odložení zdanění příjmu z uplatnění kvalifikované zaměstnanecké opce:
V rámci uplatňování zásady odvést daň až v okamžiku realizace příjmů se podle znění § 10 odst. 1 písm. q) zdaňuje příjem z uplatnění opce až v roce, ve kterém byl takto získaný kvalifikovaný obchodní podíl prodán, nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplyne 15 let od jejího uplatnění. Neplatí, ale stejné podmínky pro odklad jako u jiných zaměstnaneckých akcií nebo podílů . Jediným důvodem pro zdanění dříve než za 15 let je prodej podílu nebo akcií získaných využitím opce.
Se získanými akciemi nebo obchodními podíly může zaměstnanec nakládat podle svého uvážení. Může je okamžitě prodat, tj. vypořádat opci, nebo držet.
Zdanění příjmů nastane v roce, kdy se akcie nebo získaný podíl prodá (ale nejpozději do 15 let od nabytí).
Zvlášť se zdaní příjem z nabytí podílu nebo akcií při realizaci kvalifikované zaměstnanecké opce a zvlášť příjem z prodeje cenných papírů nebo podílů:
1. Příjem z uplatnění opce podle § 10 odst. 1 písm. q)
Zde se počítá čistě zaměstnanecký benefit, který se vypočte jako:
-
Tržní cena při uplatnění opce − vyšších z částek:
- tržní cena při poskytnutí,
- opční cena.
-
Nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Přizná jej zaměstnanec v daňovém přiznání v roce uplatnění opce.
2. Příjem z prodeje podílu nebo akcií podle § 10 (klasický investiční příjem):
Zde se posuzuje samotný růst, kterého cenný papír nebo podíl dosáhl v době, kdy byl vlastněn.
Vzorec: Tržní cena k datu prodeje (skutečný příjem) − Tržní cena k datu uplatnění opce. Přitom uznatelný daňový výdaj je nabývací cena k datu uplatnění opce/nabývací cena).
Čím vyšší je tržní cena při prodeji, tím větší je tento investiční příjem.
Osvobození: Na tento konkrétní rozdíl příjem nelze uplatnit časový test (3 roky pro akcie / 5 let pro podíl v s.r.o.).
Pokud by byly nabyty při uplatnění opce akcie, bylo by možno případně při splnění podmínek uplatnit osvobození příjmů do 100 000 Kč za rok.
Nevíte si rady s daňovým režimem zaměstnaneckých akcií nebo odvody pojistného? Ozvěte se nám a my vám pomůžeme.
Sledujte nás na Facebooku a Instagramu, ať vám neuniknou žádné informace o finančních tipech a různých novinek z oblasti daní.
