Sportovci a daně

Mnozí z vás tráví čas sledováním olympiády v Tokiu. Velkým tématem posledných dní byla zpráva na twitteru ohledně Petry Kvitové. Česká tenistka nesla v Tokiu vlajku, v ČR však na zodpovědnost platit daně zapomíná.

Sportovci jsou samostatnou skupinou, co se daní týče. Sportovci musí danit kromě finanční výhry i výhry věcní. Jak tedy daní sportovci své příjmy?

Příjem dle kategorie

Příjem sportovců lze rozdělit do 3 kategorií:

1. amatéři - provozují sportovní činnost ve svém volnu jako koníček. Za svůj výkon nepobírají finanční odměnu. Výjimku u nich tvoří příjmy z výhry v soutěži.
2. poloprofesionálové - výkonnostní sportovci - sport provozují při zaměstnání nebo podnikání. Sport není hlavním zdrojem jejich obživy, ze sportu ale mají také příjem finanční i věcný (výhra v soutěži).
3. profesionálové - životní režim je přizpůsoben sportu provozovaném na špičkové úrovni a za úplatu. Za svůj sportovní výkon pobírají příjem peněžní i nepeněžní.

Z daňového hlediska není jednoduché určit způsob zdanění příjmů sportovců. Do hry vstupují příjmy ze zaměstnání (zejména v případě kolektivních sportů, kdy jsou sportovci zaměstnání ve sportovním klubu jako zaměstnanci, trenéři nebo instruktoři), z podnikání (v případě sportovců vykonávající individuální sport) nebo jiné příjmy.

Sportovec jako zaměstnanec

U sportovců - zaměstnanců se příjmy daní dle zákona o daních z příjmu a daně platí jako ostatní zaměstnanci. Do úvahy je potřeba brát i věcné ceny, které musí danit osobitně. Věcné ceny se daní dle darovací daně (pokud je věcná výhra záležitostí pouze výjimečnou a nejedná se o reklamu na darovaný předmět).

Sportovec jako OSVČ

Sportovci častěji vystupují jako OSVČ. Vztahují sa ne ně stejná pravidla jako u jiných OSVČ. To znamená, mohou si uplatnit paušální výdaje, nebo skutečně vynaložené výdaje, případně si vést účetnictví. Můžou se na ně vztahovat i jiné druhy daní, třeba daň silniční, nebo kvůli vyšším příjmům taky DPH. Do úvahy pak přichází i nepeněžité výhry ze soutěží.

Pokud jde o dary nebo nepeněžité výhry, pak si musí dát pozor na souvislost přijímání daru nebo věcné výhry. Profesionál podnikající na živnost musí tyto dary zdanit jako příjem z podnikání.

Příjem z mistrovství světa nebo z olympiády v zahraničí

Pokud sportovec obdrží příjem za výhru v zahraničí, třeba na olympiádě nebo na mistrovství světa nebo Evropy, musí příjem zohlednit v daních své celosvětové příjmy. Příjmy z prestižních soutěží jsou zahraničním příjmem a daní se v místě (zemi), kdy je sportovec získal.

Tady se zohlední také fakt, kde je daný sportovec rezidentem.

Typickým příkladem je česká tenistka Petra Kvitová. Má české občanství, tudíž reprezentuje Českou republiku, ale žije v zahraničí, v Monaku. Monako si vybrala za své trvalé bydliště možná i z důvodu (jako většina sportovců), že své příjmy by “normálně” danila v Česku 15% srážkovou daní. Monako je však známým daňovým rájem, kde je daň nulová, a tak své příjmy jednoduše nedaní ani v Česku ani v Monaku. Jde především o příjmy z marketingu a reklamy. Příjmy ze soutěží jako např. Wimbledon, Roland Garros, ATP a další daní přímo v zemi, odkud tento příjem pochází (V. Británie, Roland Garros - Francie atd.).

Z jiného soudku jsou naopak příjmy sportovců, kteří optimalizují své příjmy. Třeba tak, že jsou předsedy nebo jednateli spolku, klubů nebo s.r.o. Příkladem je český hokejista Jaromír Jágr, který dle živnostenského rejstříku nepodniká jako OSVČ. Dle obchodního rejstříku je předsedou Hokejového klubu Kladno. Svůj příjem daní jako zaměstnanec a zároveň mu plynou také dividendy ze zisku spolku a také z dalších jeho podnikatelských aktivit. Dividendy pak daní osobitně dle zvláštního paragrafu.

Podobně optimalizuje svůj příjem i česká snowboardistka Ester Ledecká. Dle obchodního i živnostenského rejstříku je společníkem a jednatelem ve firmě Ester Ledecká s.r.o. Svůj příjem daní jako právnická osoba.