IČO a IČ, DIČO a DIČ? Pravdy a mýty internetu

Nejčastější otázka spojená s identifikačním číslem: „Je správně IČO nebo jen IČ?“

Jedna z věcí, která je pro oblast daní a účetnictví typická jsou neustále změny pravidel a pojmů. A právě zmatek ve zkratkách IČ a IČO je jedním z důsledků těchto neustálých změn.

Na skok do historie

První zákon, který nám zavedl zkratku IČO - identifikační číslo organizace - pocházel z roku 1989, z období Československa. Zkratka IČO se poměrně rychle ujala a začala být běžně používaná. S rozvojem obchodního práva došlo ke vzniku nových zákonů, mezi které patřil například živnostenský zákon nebo obchodní zákoník. A právě zde nastává první kámen úrazu. Nové zákony nerespektovaly zažité označení identifikační číslo osoby, ale přišly s „převratnou novinkou“ - identifikační číslo (IČ). Paralelně tak začaly existovat dvě odlišné zkratky, které pojmenovávaly totéž. Aby byl tento zmatek napraven, bylo v roce 1995 stanoveno, že správná zkratka je pouze IČ - identifikační číslo. Nebyla by to ale daňová legislativa, aby šlo všechno tak hladce. Zákonodárci dostali geniální nápad a z IČ se nám opět stalo IČO. Tentokrát však nešlo o identifikační číslo organizace, jako tomu bylo v roce 1989, ale o identifikační číslo osoby (nebo také jen identifikační číslo).

A vítězem se stává …

Slovně je možné používat obě označení - identifikační číslo osoby, i zkrácené pojmenování identifikační číslo. Význam je totožný. Oficiální zkratka je ale od 1. července 2010 podle zákona o základních registrech jen jedna, a to IČO. Použije-li však namísto zkratky IČO pouze IČ, určitě všichni budou vědět, co s tím myslíte.

A co na to paragrafy?

• 2 zákon o státní statistické službě, odstavec l) identifikačním číslem osoby (dále jen „identifikační číslo“) číselný kód, který slouží k identifikaci ekonomického subjektu
• 24 zákon o základních registrech, odstavec c) identifikačním číslem osoby číselný kód označovaný zkratkou „IČO“, který slouží k jednoznačné identifikaci subjektu

„DIČ nebo DIČO?“

V tomto případě je odpověď na otázku poměrně jednoduchá. Oficiální zkratka je a byla pouze DIČ. Označení DIČO se nikdy oficiálně používalo. Jde pouze o hovorový pojem.

„DIČ nerovná se plátce daně z přidané hodnoty“

DIČ má každý podnikatel, který je zaregistrovaný na finančním úřadě. V žádném případě to ale neznamená, že je zároveň i plátcem daně z přidané hodnoty (DPH). DIČ = plátce DPH, je jeden z nejčastějších mýtů českého internetu, který se šíří mezi podnikateli a vyvolává zmatek. Máte-li povinnost stát se plátcem daně z přidané hodnoty (DPH), nebo chcete-li se stát plátcem DPH dobrovolně, musíte se k této dani nejprve zaregistrovat.

Rada na závěr – DIČ a faktura

Jak už bylo řečeno, daňové identifikační číslo slouží primárně pro účely komunikace s finančním úřadem. Pokud se ale rozhodne své daňové identifikační číslo (DIČ) uvádět na razítku či faktuře i v případě, že nejste pláci daně z přidané hodnoty (DPH), doporučujeme společně s daňovým identifikačním číslem uvádět i větičku „Nejsem plátcem DPH“. Vyhnete se tak případným nepříjemnostem s vašimi zákazníky.

Ačkoliv je povinností každého ověřit si před uplatněním nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH), zda je jeho dodavatel zaregistrovaný k dani k přidané hodnoty, ne vždy se tak děje. Řada zákazníků, ovlivněna mýtem internetu, si nárokuje DPH z každé faktury, na které je uvedeno DIČ bez ohledu na to, zda je dodavatel skutečně plátcem daně z přidané hodnoty.

ZDE si ověřte, zda je váš dodavatel plátce daně z přidané hodnoty