Slevy, kam se podíváš … Jak fungují ty daňové?

V České republice jsou zaměstnanci i podnikatelé povinni platit ze svých příjmů patnácti procentní daň. Díky existenci slev však mohou na daních zaplatit o mnoho méně nebo dokonce nic.

Slevy jsou totiž částky, které se odečítají od vypočtené daně, a snižují tak výslednou daň.

"Představ si to takto: Adam vydělá 20 000 korun, z toho by měl zaplatit 15% daň, to znamená, že zaplatí 3 000 korun (zbylo by mu 17 000 korun). Ale Adam využije slevu na poplatníka, kterou může využít každý poplatník daně z příjmů. Nezaplatí na dani 3 000 korun, ale jen 1 000 korun a jeho příjem bude 19 000 korun."

Mezi další položky, které pomáhají snižovat daně, patří odčitatelné položky. Odčitatelné položky na rozdíl od slev nesnižují již vypočítanou daň, ale odčítají se od samotného základu daně. Tedy od příjmu, ze kterého se daň počítá.

"Adam bude mít opět příjem 20 000 korun, ale platí hypotéku, vznikl mu nárok na odčitatelnou položku – v jeho případě 2 000 korun, základ daně bude 18 000 korun. Ze základu vypočítáme 15% daň, tedy 2 700 korun a jeho čistý příjem bude 17 300 korun."

Jak ukazují ilustrativní příklady, celkový efekt slev je mnohem vyšší než u odčitatelných položek. V případě odčitatelných položek nedochází k snížení výsledné daně v celkové výši položky, ale „pouze“ ve výši 15 %.

"Pokud bude mít Adam nárok na odčitatelnou položku ve výši 3 000 korun, ušetří 450 korun. V případě, že bude mít nárok na slevu ve výši 3 000 korun, na daních ušetří celých 3 000 korun."

Důležitým pravidlem při využívání slev je, že nikdy nemůžeme dosáhnout „záporné daně“. Platí, že po uplatnění slev může být daň nejméně nula.

"Adam má opět příjem 20 000 korun a musí zaplatit daň 3 000 korun, jeho nárok na slevu ale bude 5 000 korun. Do státního rozpočtu neodvede na daních nic. Daň bude 0 korun a příjem celých 20 000 korun."

Další významnou položkou, která umožňuje zaměstnancům i podnikatelům snižovat vypočtenou daň je daňové zvýhodnění na děti. Jeho princip je stejný jako u slev. Daňové zvýhodnění představuje částku, kterou je možné odečíst od vypočtené daně. Proč tedy používáme jiné pojmenování? Důvodem je, že při uplatnění daňového zvýhodnění na děti se můžeme dostat „do mínusu“ a získat tak daňový bonus. Proto bychom měli dodržovat správnou terminologii a nepoužívat zavádějící označení „sleva na dítě“.

"Bude-li mít Adam opět příjem ve výši 20 000 korun, povinnost zaplatit daň ve výši 3 000 korun a nárok na daňové zvýhodnění na děti ve výši 5 000 korun, pak neodvede do státního rozpočtu na daních nic a ještě navíc získá bonus ve výši 2 000 korun. Jeho čistý příjem tedy bude 22 000 korun."

V České republice existuje celá škála slev i odčitatelných položek a pro každou z nich platí specifická pravidla. Více o jednotlivých slevách, o možnosti jejich uplatnění a na co si dát při užívání slev pozor, abychom se dostali do křížku s finančním úřadem, se dozvíte v příštím článku s názvem: „Slevy nejsou zadarmo aneb na co si dát pozor”.