Hrdina nebo práskač?

Whistleblower, pro někoho hrdina, pro jiné práskač a udavač. Pojem whistleblower vznikl spojením slova „blow the whistle“ – zapískat na píšťalku.

Jde o člověka, který upozorní na nějakou nepravost. Na podvody, korupci nebo jiné neetické a nezákonné praktiky, které jsou v rozporu s veřejným zájmem. Tedy zájmem nás všech. Hlavním motivem whistleblowera není vlastní prospěch nebo dokonce finanční odměna, ale snaha sjednat nápravu. Bohužel se často stává, že jsou tito lidé považovány za černé ovce společnosti a místo uznání jsou nuceni čelit trestním oznámením.

Mediálně známým whistleblowerem je Antione Deltour. Oznamovatel kauzy LuxLeaks, která byla odhalena už v roce 2014. Celý skandál Luxleaks byl založen na úniku tajných daňových dokumentů, které ukazují, že více než 370 společností z celého světa využívalo Lucembursko k snižování svých daňových povinností. O únik dokumentů se postaral tehdy 28letý Antoine Deltour, bývalý auditor ve společnosti PricewaterhouseCoopers.

Jeho hlavním motivem bylo rozčarování nad daňovým systémem. Snaha ukázat na škodu, kterou velké společnosti působí v celosvětovém měřítku.

Šlo o více než 28 000 stránek plných odborných termínů, vysvětlení, argumentů a odkazů na právní předpisy. Všechny ale spojoval jediný záměr – minimalizovat nebo se úplně vyhnout zdanění. U některých společností nedosahovala míra zdanění ani 1 %. Paradoxem ovšem je, že chování nadnárodních společností je legální a v souladu se zákonem. O tom, zda se společnosti, daňoví poradci a další zapojené osoby chovají v souladu s podnikatelskou etikou, by se dalo polemizovat.

Překvapivé jsou však důsledky celé kauzy. Pomineme-li celou řadu slibů politiků v čele s Evropskou unií a snahy mezinárodních organizací o nápravu, je fascinující, že počet obviněných nedosazuje stovek ba ani desítek. Mezi obžalované patři pouze 3 osoby – whistleblower Antione Deltour, Raphael Halet další zaměstnanec společnosti PwC a francouzský novinář Edouard Perrin.

Na jedné straně získal whistleblower Antoine Deltour od Evropského parlamentu Cenu evropského občana 2015 a byl nominován na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Na druhé straně musel v Lucembursku čelit obvinění z pěti trestných činů včetně krádeže a porušení profesního i obchodního tajemství a hrozil mu trest až 10 let odnětí svobody a peněžitá pokuta ve výši 1 250 000 EUR. A to i přesto, že je Lucembursko jednou z mála evropských zemí, kde jsou whistleboweři právně chráněni. Nicméně lucemburské úřady nepovažují své jednání za protizákonné a korupční a proto nebyl Antoine Deltour uznán za whisleblowera a naopak byl odsouzen na 12 měsíců odnětí svobody a k pokutě 1 500 EUR. Proti tomuto rozhodnutí podal Antoine Deltour odvolání.

Zaujalo vás téma více? O celém problému whistleblowingu se věnuje web wbos.cz.