Nenašli jste co jste hledali?
Nechte nám na sebe číslo a my vám zavoláme.
Možná si někteří pamatujete na velkou kauzu, která zarezonovala u nás v České republice. Podvod za 140 milionů. Pokud se vám něco vybaví, při jménu Jiří Kubiš a jeho společnosti Sorrent Invest už si budete zcela jisti, o co šlo. Odkaz Charlese Ponziho žije dál …
V letech 1994 – 1997 Kubišova firma Sorrent Invest slibovala lidem vyhlídky na lepší zítřky. Tvrdil, že on sám má na účtu jednu miliardu korun. Svým klientům sliboval navýšení jejich vkladu o 33% v průběhu 4 let. Bylo po převratu a lidé v naivní představě svěřovali Kubišově firmě od 1000 Kč do 6 milionů Kč. Nešlo však pouze o investice, Sorrent Invest přijímala i cenné papíry. Kubiš využil známou pyramidovou hru, kterou založil před více než 100 lety Charles Ponzi. Na to, že jde o podvod se přišlo v momentě, kdy firma neměla na výplatu peněz klientům. Kubiš od lidí vylákal více než 140 milionů korun. Peníze se do dneška nenašly.
Po provalení kauzy se zjistilo, že Kubiš neměl žádné oprávnění k podnikání. Jeho tvrzení, že má na kontě miliardu se také neprokázalo. Jeho spis měl více než 10 000 stran. Samotný Kubiš se obhajoval, že mu nevyšel podnikatelský plán, později tvrzením, že za to, že zkrachoval, může stát. Znalci potvrdili, že vedení firmy Sorrent Invest nemělo ani ponětí o účetnictví, protože chyběla velká většina dokladů v příjmové a výdajové evidenci. Podle dokladů firma vykazovala pouze ztrátu, nikdy ne zisk. Přesto klamně nabízela zhodnocení peněz. Jak je to tedy možné? Když firma vykazuje ztrátu, nemůže přece slibovat zisk! Soudce zpočátku předvolal všechny poškozené, ale po 40 výpovědích seznam stále rozšiřoval o další a další jména. Nakonec si vyslechl i zaměstnance Sorrent Invest.
Jednání v této kauze trvalo rok. V lednu 2006 Krajský soud v Brně rozhodl o Kubišově vině a udělil mu 12 let vězení za rozsáhlé finanční podvody, kterými způsobil škodu nejen jednotlivcům, ale i firmám. Navíc musí poškozeným zaplatit škodu, ale ti se svých peněz pravděpodobně nedočkají. Zajímavostí je, že soudce četl rozsudek dlouhých 6 hodin. Po každé hodině si dal pauzu alespoň na dodržení pitného režimu. Trest by mu měl vypršet tento rok.