Podnikání nebo příležitostná činnost? Přinášíme vám několik praktických příkladů.

4. prosinec 2017

V minulém článku „Potřebuji živnostenské oprávnění? Aneb co mi hrozí, pokud si přivydělávám a nemá živnosťák?“ jsme si vysvětlili základní rozdíl mezi podnikáním a příležitostnou činností. Dnes se podíváme na několik příkladů z praxe a názorně si vysvětlíme rozdíly mezi činností soustavnou a příležitostnou.

SITUACE 1: Maminka Petra si na rodičovské dovolené přivydělává prodejem ručně pletených čepiček pro miminka. Své výrobky prodává prostřednictvím inzertních portálů. Měsíčně si vydělá několik stovek korun. Je tato činnost podnikáním nebo se jedná o činnost příležitostnou?

Pro posouzení, zda se jde nebo nejde o podnikání, není v žádném případě podstatná výše Petřina příjmu. Důležité je, zda jsou naplněny všechny tři znaky podnikání – činnost je soustavná, prováděná pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.

Jde o soustavnou činnost? ANO – Petra plete čepičky za účelem opakujícího se prodeje. Činnost za účelem zisku? ANO – Petry záměr je si prodejem čepiček přivydělat. Na vlastní jméno a odpovědnost? ANO – Petra se sama rozhoduje, jaké čepičky vyrobí, kolik jich vyrobí, kdy je bude vyrábět a prodává je pod svým vlastním jménem. Petřin prodej splňuje všechny atributy podnikání, a proto by tuto činnost neměla dělat bez živnostenského oprávnění. Na této skutečnosti nic nemění ani fakt, že je Petra na rodičovské dovolené. Pro zaměstnance, rodiče na rodičovské dovolené, studenty i důchodce platí stejná pravidla.

SITUACE 2: Důchodkyně Jarmila ráda šije, protože ji vnoučata naučila s internetem, zřídila si na prodejním portálu Fler.cz vlastní profil a čas od času na něj vloží nějaký svůj výrobek, který by ráda prodala a tím si vydělala nějakou tu kačku k důchodu.

Vezměme si to zase pěkně popořadě.

Jde o soustavnou činnost? ANO – Jarmila šije výrobky za účelem opakujícího se prodeje. Přitom není podstatné, jak často své výrobky na prodejní portál vkládá. Činnost za účelem zisku? ANO – Jarmily záměr je přivydělat si nějaké peníze k důchodu. Při posuzování není důležité, jestli už Jarmila nějaký výrobek prodala a dosáhla tak zisku. Zajímá nás záměr, se kterým Jarmila výrobky prodává, a tím je zisk. Na vlastní jméno a odpovědnost? ANO – Jarmila se sama rozhoduje, jaké výrobky ušije, kolik jich ušije, kdy je bude šít a prodává je pod svým vlastním jménem. Jarmily prodej splňuje všechny atributy podnikání, a proto by tuto činnost neměla dělat bez živnostenského oprávnění. Na této skutečnosti nic nemění ani fakt, že je Jarmila důchodkyně. Pro zaměstnance, rodiče na rodičovské dovolené, studenty i důchodce platí stejná pravidla.

SITUACE 3: Student Aleš si každoročně od lesní školky nakoupí stromky, které v prosinci prodává na vánočních trzích.

Za soustavnou činnost považujeme i sezónní činnost, která se opakuje jednou za rok. Aleš stromky prodává za účelem zisku, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Splňuje tedy všechny znaky podnikání, a proto by tuto činnost neměl dělat bez živnostenského oprávnění.

SITUACE 4: Pro Pavla je velkým koníčkem fotografování. Protože to o něm vědí i kamarádi, požádali ho, aby jim nafotil studentskou párty. Pavel nabídku přijal. Kamarádi byli s fotkami nadmíru spokojení, a proto mu kromě pohoštění dali také 500 korun.

Jde o jednorázovou, výjimečnou činnost. Získaných 500 korun je tedy považováno za příležitostný příjem, který je do částky 30 000 korun za rok osvobozen od daně z příjmů. Pavel nemusí řešit živnostenské oprávnění, ani se obávat, že by mohl mít v budoucnu nějaké problémy s úřady.

SITUACE 5: Zpráva o Pavlově talentu se začala šířit a fotograf Pavel dostal nabídku nafotit několik dalších akcí a přivydělat si.

V tomto případě už by měl Pavel zbystřit, protože má v úmyslu svou činnost opakovat. Přestává se tak jednat o činnost příležitostnou, ale jde o činnost soustavnou. Navíc za fotky dostane zaplaceno. Splní tak všechny znaky podnikání, a proto si musí obstarat živnostenské oprávnění.

SITUACE 6: Emil je včelař. Toto jaro se mu obzvláště dařilo. Vytočil o 60 sklenic medu víc, než očekával a než je schopný se svou rodinou zužitkovat. Navíc se mu urodilo i poměrně dost jablek a hrušek a tak se rozhodl přebytečnou úrodu prodat na nedalekém farmářském trhu. Prodejem si vydělal 15 000 korun.

I v tomto případě jde o jednorázovou, výjimečnou činnost. Získaných 15 000 korun je tedy považováno za příležitostný příjem, který je do částky 30 000 korun za rok osvobozen od daně z příjmů. Emil tak nemusí řešit živnostenské oprávnění, ani se obávat, že by mohl mít v budoucnu nějaké problémy s úřady. Pokud by se Emil rozhodl prodávat svou produkci ze zahrádky na farmářských trzích opakovaně, pak by se už jednalo o podnikání.

SITUACE 7: Studentka Martina je velice nadaná a nemá se studiem sebemenší problémy, proto se rozhodla za drobný poplatek 50 korun na hodinu pomáhat svým kamarádům. Díky její trpělivosti se počet zájemců o doučování poměrně rychle rozrůstá.

Martina poskytuje doučování pravidelně, jedná se tedy o soustavnou činnost. Doučováním si přivydělává, to znamená, že jde o činnost prováděnou za účelem zisku. Martinino doučování tak splňuje všechny znaky pro podnikání a bez ohledu na výši příjmů by si Martina měla na tuto činnost zřídit živnostenské oprávnění.

SITUACE 8: Grafik Roman si vytvořil webové stránky, na kterých propaguje svou práci. Na webu je umístěný také ceník služeb, které by Roman případným zájemcům mohl nabídnout. Žádného zájemce zatím nemá.

I v tomto případě by si měl Roman zařídit živnostenské oprávnění. Své služby prozatím nikomu neprodal, ale aktivně je nabízí. Nejedná se tedy o jednorázovou náhodnou činnost. Protože webové stránky obsahují i ceník, je patrné, že Roman nebude své služby poskytovat případným zájemcům zdarma, ale jeho záměrem je dosáhnout zisku. Splňuje tedy všechny znaky podnikání.


Daňové přiznání si můžete zpracovat i sami v jednoduché, intuitivní kalkulačce na OnlinePřiznání.cz..